recenze - ZOO TYCOON
Vydání prvního dílu videohry ZOO Tycoon si moc dobře pamatuju, i když to bylo už před dlouhými dvaadvaceti lety. Všichni ve třídě samozřejmě propadli kouzlu budování vlastní zoologické zahrady, mě tahle hra ale spíše nechávala chladným a pokračoval jsem ve výstavbě horských drah a nemocnic. K ZOO Tycoon jsem se nakonec dostal až o pár let později a aby byl příběh kompletní, dnes se společně s vámi podívám na deskoherní verzi, kterou u nás nedávno vydal Blackfire.
Jakmile si tuhle krabici potěžkáte, bude vám hned jasné, že ZOO Tycoon není žádný drobek. Třídění obsahu je vlastně takovou malou hrou, ve které budete loupat kartonové žetony výběhů a budov, skládat malé krabičky a do nich pak umisťovat nejen dřevěné figurky zvířat. Na konci, až všechno umístíte do krabice tak, aby se vám kompletní obsah při prvním natočení krabice nepřesypal, čeká vás pocit zadostiučinění. Navíc všechny komponenty vypadají moc pěkně, a to i díky tomu, že grafika částečně vychází z původní videohry. Povedené jsou jak ilustrace na kartách zvířat, tak grafické zpracování herních desek, dílků výběhů a budov. Dřevěné figurky zvířátek se autorům taky moc povedly, samci se od samic liší odstínem barvy, ale často i vzhledem (tvarem). Je to detail, který dokážu ocenit, i když nejsem žádný vášnivý zoolog. Velmi férová mi pak přijde i cena, kdy se aktuálně při koupi dostanete pod dva tisíce korun, což je vzhledem k množství a kvalitě zpracování obsahu velmi přívětivé. A například grafický styl mi sedl dokonce víc než u konkurenční Archa Novy. O té se v recenzi určitě ještě zmíním.
Během přípravy partie možná poprvé narazíte, a to na limity vašeho stolu. Pro hraní ZOO Tycoon si zkrátka připravte opravdu velkou herní plochu, na kterou se vám vejde vyložit burza, bodovací tabulka, desky zoo pro jednotlivé hráče, všechny krabičky a hlavně vám ještě zbyde místo na vykládání velkých karet se zvířaty. Slovy doktora Johna Hammonda: "Na ničem jsme nešetřili." Autoři zkrátka chtěli vytvořit krásnou a velkou hru bez kompromisů a možná trochu zapomněli na praktičnost. Podobně bohužel přistupovali i k sepsání pravidel. Mám ještě v živé paměti, jak jsme se se do hraní pouštěli poprvé. I s pomocí videa z dílny Blackfire, jsme během začátku partie měli víc otázek než odpovědí, a to není žádná otřepaná fráze, ale jednoduše fakt. Nechápejte to tak, že by mi vadila poměrně vysoká komplexnost hry, protože jsem hrál spoustu o dost náročnějších deskovek, které ale nedoplácely na nejasnosti během jejich učení.
Ano, po první odehrané partii se se spoluhráči shodnete, že to vlastně není vůbec tak složité a většina věcí dává velmi dobrý smysl, bohužel ta cesta k nějakému plynulému hraní je poměrně klikatá. Vypadá to, že autoři jednoduše nemají zkušenosti s přípravou pravidel pro takto velkou hru a tak občas nějakou zásadní věc opomenou, jindy ji umístí do naprosto nevhodné části sešitu s pravidly. Prostě a jednoduše, ZOO Tycoon od vás a vašich spoluhráčů bude vyžadovat trpělivost. Tečka. K pravidlům se dále nemíním vracet, ale už teď mám husí kůži z toho, jak se budu vracet ke hře například po roce až dvou letech. V konečném důsledku je to totiž opravdu povedená deskovka, ve které nechybí ten úžasný pocit z budování, který se ve vás často méně úspěšně snaží vyvolat spousta jiných i slavnějších her. Ale to už velmi předbíhám.
Nejprve se raději pojďme podívat, jak se to vlastně celé hraje. Každé herní kolo je rozděleno na čtyři fáze, dle ročních období. Na jaře vás čeká určení nového začínajícího hráče, zahrání karty události a pokus o získání mláďat z vašich aktuálních chovů. To se samozřejmě netýká prvního kola, kdy se jaro přeskakuje. V létě je krásně, zoologické zahrady jsou plné turistů, počasí vybízí k nákupu ledové tříště… Vás by ale asi zajímalo, co budete provádět v deskoherním ZOO Tycoon. :) Čeká na vás obnovení burzy zvířat, což obnáší posunutí desky s burzou po tabulce na podkladu, tím se jednotlivá políčka vyplní novými hodnotami a vy budete vědět, jaká zvířata můžete získat, a která vám hra dovolí odložit. Pokud máte opravdu velký stůl a sejdete se u něj čtyři, v téhle fázi si pak samozřejmě mnohem více užijete výměnu zvířat která hráči uvolní a odloží na burzu.
Všimněte si, že jsem nepsal nic o prodeji, nebo nákupu. Mezi jednotlivými zahradami totiž dochází k transakcím, které mají blíže k výměně, jednoduše své přebytky zvířat nabízejí bez vidiny zisku a zdarma tak zvířata i získávají. Zpátky k hernímu kolu. Po létě následuje podzim a ano, vím, že pro většinu z našich čtenářů je to zbytečná informace. Každopádně podzim je zde asi nejzásadnější fází, protože během něj budete získávat dílky výběhů a stavět nové budovy, kontaktní místa a především už zmiňované výběhy. Požadavky na výběh jsou uvedeny na kartě každého zvířete a kromě toho, jak velké požadavky má daný druh na prostor, se ještě budete muset zajímat o správný počet samců, tak aby si ti chlapáci nelezli do zelí. Kromě těchto parametrů jsou tady ještě zkušenosti každého zvířete a počet útočišť ve výběhu, které zvíře učiní šťastným a spokojeným.
Zima je pak spíše jakousi administrativní fází, ve které všem zvířatům zvýšíte zkušenost, zaplatíte daně, získáte příjmy a připravíte se na nový rok, tedy nové kolo. Může to vypadat, že jsem se o jednotlivých fázích rozepsal až zbytečně detailně, ale přijde mi to velmi důležité pro finální zhodnocení hry. Chtěl jsem, aby bylo jasně vidět, že jednotlivé fáze a jejich akce dávají smysl a vše na sebe opravdu pěkně navazuje. Jen počítejte s tím, že celá vysoká komplexnost hry je založena na neustálé potřebě vše hlídat. Ukazatele na kartách, stav vašich výběhů, stupnice Ochrany přírody, Vzdělávání a Popularity. Neustále něco přesouváte, nastavujete a v jednom kuse kontrolujete.
Ve výsledku se ale dostavuje velké zadostiučinění v podobě sledování rozrůstající se zoologické zahrady. Nebudu lhát, velkou míru na tom má i zpracování hry a především pěkné dřevěné figurky zvířat. Na první pohled díky nim poznám, kde se probíhají mývalové, jestli jsou medvědi v páru a s velkou dávkou štěstí si postavíte i výběh pro orangutany, na který můžete být právem pyšní. V tomhle jediném ohledu se pak podle mě hře daří překonat i Archa Novu, která je ale jinak lepší ve všech směrech a právě i díky tomu se mi v budoucnu bude k ZOO Tycoon těžko vracet, tak jako jsem to dělal během recenzování.
Už dlouho jsem neměl z nějaké hry tak rozporuplné dojmy. Moje míra nadšení lítala nahoru a dolů jako akcie Airbusu po letecké katastrofě. ZOO Tycoon se podle mě na jednu stranu řadí mezi ty nejhezčí lokalizované euro hry, na tu druhou vám ale bude během učení pravidel a prvního hraní házet klacky pod nohy. Tohle prostě jako hráči a fanoušci deskovek nemůžeme ignorovat. Pokud se vám ale podaří tuhle tlustou a pevnou krustu prolomit, čeká vás opravdu výživný a komplexní herní zážitek se spoustou důležitých herních rozhodnutí a na samotném konci možná i vaše vysněná zoologická zahrada.
Petr
Hodnocení designu: 4+/5
Hodnocení hratelnosti: 3+/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.