recenze - ZOMBICIDE: ZELENÁ HORDA

Času neporučíte, tedy pokud nemáte Hermionin Obraceč času, to se pak můžete klidně vracet nazpět a trávit v práci třicet hodin denně. Jenže na vašem místě sedí vaše já z minulosti, takže to vlastně nedává smysl... Rozmáchlý úvod jsem zvolil jen proto, abych vám připomněl, že Zombicide: Černý mor (včetně rozšíření) jsme recenzovali už pěkně dávno. Nechali jsme si pořádný odstup a dneska se podíváme na Zelenou hordu plnou zombie orků.

Zelenou hordu a Černý mor můžete kombinovat, my se ale na "Orky" koukneme jako na samostatnou hru. Velikost krabice a obsah je podobný, takže vás čeká šest hrdinů, hromada nepřátel, karet vybavení i žetonů, kterými osadíte čtvercové díly mapy. Všechno je ale o dost zelenější, a to jak díky figurkám orků, tak živým plotům, které se vyskytují na deskách terénů. Kromě zeleně se budete muset potýkat se zatopenými zónami. Tedy potýkat... Pohyb přes vodu je v pohodě, horší je to s tím vylézáním přes římsy, naštěstí je to ale disciplína, kterou na rozdíl od zombíků zvládnete.

Pokud vás zajímají herní mechanizmy, podrobněji jsem se o nich rozepisoval už tady. Pro tuhle verzi jsou ale opravdu zásadní dvě věci - Horda a Trebuchet. Co se týče Hordy, ta je založena na hromadění nepřátel na jedné velké kupě, která se pak při oživení pomocí Karty zombií dostane do hry. A jak si s takovou hordou zelených mozkožroutů poradit? Nejlépe právě Trebuchetem, což je obří figurka středověkého palebného stroje, který dokáže po zombících střílet kamení, cihly a nebo třeba obří balvan. Ok, samotná figurka stojí na místě a kameny lítají pomocí hodu kostek, ale rozumíme si? :) Trebuchet nemusíte používat jen na hordu, občas se vyplatí tři akce, které jeho výstřel spotřebuje, použít i na jednotlivce, nebo páreček nažhavených běžců.

Věcí, které Zelenou hordu odlišují od Černého moru je tedy docela dost. Zalézt za živý plot, tam zabít lelkujícího Orka, chvilku se brodit skrze vodní příkop a pak z dostatečné vzdálenosti odpálit obří balvan na Orčí zrůdu. Celkem jedenáct scénářů opět otevírá krátká výuka, kde si se čtyřmi hrdiny vyzkoušíte jak základy Zombicide, tak novinky ze Zelené hordy, spokojeně si na konci se spoluhráči podáte ruce, jací jste kabrňáci...A pak to začne. Průběh hry rozhodně není procházka růžovou zahradou, protože kromě toho, že se spoluhráči musíte neustále konzultovat své kroky, abyste je co nejlépe optimalizovali, nakonec stejně vždycky přijdou na řadu kostky a těm neporučíte. Jasně, můžete se vydat štěstí naproti a pořídit si co nejlepší zbraně, kterým k úspěchu postačí nižší hodnoty padlé na kostkách, ale pokud si na vás sedne smůla, nic nenaděláte.

V pozdější fázi, kdy už jsou některé mise opravdová výzva, se budete s vašimi spoluhráči muset stmelit. Často jsme došli k závěru, že některý z hrdinů bude sloužit hlavně jako obsluha Trebuchetu, jenže takový ostrostřelec pak přichází o tři akce, takže je potřeba v průběhu partie taktiku neustále upravovat. A tady se dostávám k důležitému bodu téhle recenze - Zelená horda je podle mě o malou píď lepší, než Černý mor. V jádru jsou hry stejné (skvělé), obě mají dostatek obsahu na spoustu herních večerů, ale je tady vidět, že když se autoři rozhodovali, kam hru posunout, uvažovali docela vypočítavě. Chtěli nějaká kosmetická i herní vylepšení, vymysleli si tedy úplně zbytečné Orky a naprosto parádní Trebuchet.

Příběh je tady spíše do počtu, takže si můžete zahrát mise, tak jak následují za sebou, nebo jednoduše vytáhnout krabici a zahrát si kteroukoliv oblíbenou pasáž i s novými hráči, což je důvod, proč Černý mor ani Zelená horda nikdy neopustí mou deskoherní sbírku. Abych jen nechválil, zpracování je sice na skvělé úrovni a figurky doslova vyzývají k namalování, i po hodinách hraní mám ale občas problém na první pohled odlišit běžné Chodce od Běžců. Především, když se nacházejí v chumlu na jednom herním poli.

Pořád mě to baví (tentokrát dokonce ještě více) a pořád se mi to moc líbí. Všechny tři krabice Zombicide, které vyšly v české lokalizaci jsou prostě moje srdcovka. Hodnocení by tedy bylo stejné jako u Černého moru. Pravidly jednoduché hře se daří na stůl přinášet perfektní kooperativní zážitek, spoustu prostoru pro plánování a nakonec i ty ku**y a mr**y při hodu kostkami.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku