recenze - ZOMBICIDE: DO ZBRANĚ

Nový Zombicide s podtitulem Živí nebo nemrtví není jedinou hrou, která u nás aktuálně vyšla pod touto slavnou značkou. Menší a podstatně levnější bratříček velkého kovbojského zombie masakru patří do kategorie her flip and write a ano, nebudu to skrývat, jsem velký fanoušek těchhle "zaškrtávacích" her. Dnes se tedy podíváme, jak si Do zbraně vede v aktuálně velmi tvrdé konkurenci.

A představte si, jaké bylo moje překvapení, když jsem už podle ilustrace na víku krabice poznal, že Do zbraně nevychází z westernového Zombicide, ale inspiraci si bere spíše z moderní druhé edice. V krabici tedy najdete sadu velkých oboustranných karet (panelů) přeživších vyzbrojených samopaly, granáty, katanami a dalšími smrtícími zbraněmi. V praktickém insertu je dále ukryta pořádná hromada čtvercových karet se zombíky. Do všech těchto karet pak budete moci zakreslovat pomocí přiložených smazatelných fixů. Jedná se vlastně o poměrně očekávatelný obsah u flip and write hry a já musím pochválit především grafické zpracování postav, se kterými si dal Dany Orizio opravdu záležet. Rubové strany karet oživení a tahů už ale tak nápadité nejsou, tady byl kladen důraz především na přehlednost a jednoduchost.

Pravidlově patří Zombicide - Do zbraně mezi opravdu jednoduché hry. Trochu teď odbočím, ale když už jsme u těch pravidel, překvapilo mě hned několik do očí bijících chyb, které podle všeho nemohly být způsobeny v rámci překladu z anglického originálu. Ale jsou. Naštěstí se nejedná o nic, co by mělo vliv na samotnou hratelnost. Příprava hry zabere dvě minuty a hlavně při opakovaných partiích je doslova blesková a intuitivní. Ano, tady většinou nebudete chtít zůstat u jedné partie, ještě když se dá hra ve dvou dohrát (nebo prohrát 😊) do dvaceti minut. Stejně jako v případě velkých Zombicide, i tady hrajete kooperativně a máte společný cíl. Ale pěkně popořadě.

Každý z hráčů se ujme role jednoho přeživších a položí si před sebe příslušný panel přeživšího. Jednotliví přeživší disponují svou sadou čtyř zbraní, které většinou odpovídají i typu daného charakteru a jeho ilustraci na panelu. Jasně, postavy jsou spíš karikatury a mezi zbraněmi je například sekačka na trávu, nebo kosa. Autoři budou asi fanoušci do úpravy trávníku. :) Už během přípravy na vás v závislosti na obtížnosti a počtu hráčů vyskočí několik prvních zombie hajzlíků. V každém kole pak nejprve otáčíte kartu tahu, abyste vyhodnotili, kterými zbraněmi budete v daném kole útočit, a kteří zombíci se budou přesouvat po ulici blíže k vám, tak aby mohli zaútočit. Následuje nejzábavnější část, kterou je váš útok, ten provádíte pomocí zbraní, díky kterým můžete zaškrtávat konkrétní tvary na kartách zombíků ve vaší oblasti. Některé schopnosti zbraní vám pak například dovolí určený tvar rozdělit, odhodit zombíka zpět na začátek jeho trasy a nebo třeba zaútočit na zombíka v prostoru vašeho spoluhráče.

V druhé fázi, kdy se znovu vyloží řada čtvercových karet tahů, se k zombíkům přidá i takzvaný velký šéf, kterého představuje velký panel. Zrovna možnost volby velkého šéfa má velký vliv na variabilitu a znovuhratelnost. Každý z těchto "bossů" totiž oplývá jedinečnými pravidly a dovednostmi, které mohou představovat slušný rébus. To ostatně platí pro všechny nepřátele. Není důležité se jen dobře rozhodnout kam, ale také v jakou chvíli zombíka zasáhnout tak, abyste vytěžili co nejvíce bonusů, které jsou často závislé na použité zbrani. Hned první večer jsme Do zbraně zahráli hned třikrát po sobě, v pohodě jsme uspěli na snadnou a střední obtížnost a teprve ta těžká začala představovat opravdu velkou výzvu. Trochu jsem se bál, abychom to nepřepálili a aby se nám všechno rychle neohrálo.

To se ale nestalo. Vracet se k nižším obtížnostem má význam asi jen v případě, že Do zbraně učíte skupinku nových hráčů, jinak si nejvíc užívám právě překonávání výzvy. Znovuhratelnost je opravdu velká a neměl jsem problém se ke hře vrátit a opět si zahrát několik partií a ideálně vyzkoušet různé velké šéfy, kterých je ve hře celkem šest. Tohle je prostě akční, pravidlově nenáročný flip and write, díky kterému jsme na delší dobu odložili i naši stálici Ganz schön clever. A to už je co říct. Jedinou větší výtku mám tedy k samotným fixům, které sice mají praktický tenký hrot, ale křížky na kartách zombíků nejsou dost výrazné, což občas působí nepřehledně. Několikrát se nám stalo, že jsme se cítili jako vítězové, ale na kartě velkého šéfa nám uteklo jedno neoznačené pole. Jinak jsem si ale každou partii užíval a to i ve čtyřech hráčích, kdy se nijak výrazně neprodlužuje herní doba. Nicméně u nás hra nejvíc zabodovala jako dvojkovka, kde můžeme veškerou pozornost koncentrovat na naši spolupráci a doufat, že třeba jednou zvládneme i tu noční můru.

Protože jsem od Zombicide - Do zbraně neměl nějak přehnaná očekávání, je pro mě tahle hra nakonec velkým překvapením. Na poli flip/roll and write deskovek je aktuálně opravdu z čeho vybírat a i přes to mají tihle zombíci co nabídnout. Především rychlou, akční a hlavně velmi chytlavou kooperativní hratelnost.

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku