recenze - ZÁKON ULICE

Karetky pro dva hráče, to je něco, čemu se na Deskologu rozhodně nebráníme. Kdybych měl vybrat jednu, která nás v poslední době opravdu zaujala, je to druhý Trůn. Možná je to náhoda, možná je to osud, ale dnes tady opět máme hru ze stáje vydavatelství Tlama Games. Hyjeee!

Malá ale výrazná krabička v sobě ukrývá pravidla, sedmačtyřicet karet a pokerový žeton začínajícího hráče. Nic víc ke hraní nepotřebujete a hru si klidně můžete vzít v kapse do hospody. A proč zmiňuju zrovna pivní lokál? Protože stejně jako v případě Trůnu a dalších karetních dvojkovek se i Zákon ulice nejlépe hraje v dobrém rozpoložení u piva. Jen si pro jistotu obalte karty.

Byla by totiž škoda je něčím polít. I když grafika hry je velmi jednoduchá a nese jasný noirový styl. Ilustrace patří mezi ty méně výrazné a celkově mě vizuální stránka hry nijak neohromila. Například ve srovnání s už zmiňovaným Trůnem, který na kartách nese krásné Dimitrievskiho ilustrace. Na druhou stranu účel světí prostředky a jediné, co v Zákonu ulice řešíte, jsou čísla, takže musím pochválit přehlednost, která pomáhá už tak velmi plynulému průběhu partie. Pokerový žeton, který určuje začínajícího hráče je pak takovou pomyslnou třešinkou na tomhle spíše diabetickém dortu.

Ve svém tahu máte dvě možnosti. Přidáte jednu z karet, které máte na ruce do řady vedle dobíracího balíčku, a nebo si doberete pět posledních karet z této řady a vyložíte je před sebe. Takto vyložené karty se následně po čtyřech odehraných kolech bodují. Háček je v tom, že dobrat karty z řady můžete jen jednou za kolo, ale vykládání z ruky provedete hned pětkrát. Tři karty se na začátku partie náhodně odstraní, to abyste nemohli poslední zahrané karty dopočítat. A pak je tady ještě strašák v podobě tří karet budov, kterých se snažíte chopit pro okamžitou výhru. Tak prosté to je! Zároveň jsem vám teď vysvětlil pravidla hry. Skoro to vypadá, že jsme se pustili do videonávodů, ale nebojte, recenze může pokračovat.

Důležité je dobře se rozhodnout, v jaké posloupnosti karty vyložíte a v jaký moment využijete možnost dobrání. Tak, abyste co nejvíce pomohli sobě a zároveň zavařili vašemu soupeři. Po přečtení pravidel jsem popravdě ani nevěřil svým očím a hodnocení obtížnosti 1.33 na serveru boardgamegeek vlastně mluví za vše. První zahrání mě pak taky zrovna nepřesvědčilo, ale zákon ulice je naštěstí tak jednoduchá a krátká karetka, že si ji můžete dát i pětkrát po sobě.

Rychle jsme zjistili, jakým způsobem je možné taktizovat a ve chvíli, kdy je skóre vyrovnané, vám bude záležet na každé zahrané kartě. A to je vše? Říkáte si teď možná. Hlavní kouzlo vidím ve způsobu, jakým každé kolo probíhá. Navzájem si se soupeřem dopřáváte tolik oblíbený push your luck systém, do té doby, než jednomu z vás povolí nervy a karty z nabídky odebere. A za tohle si Zákon ulice zaslouží vaší pozornost.

V kategorii malých karetek pro dva hráče začíná být trochu těsno. Ale nebojte, do nás se jich ještě pár vejde. Zákon ulice patří mezi ty nejjednodušší, řekl bych až nejbanálnější, alespoň co se týče pravidel. Hratelně je to pro mě spíše mírný nadprůměr se zajímavým a chytlavým nápadem. I přes to ji mám v poslední době vždy po ruce pro rychlou partii v hospodě.

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 3+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku