recenze - WORLD OF WARCRAFT: WRATH OF THE LICH KING

Ach ty deskoherní fúze. Marvel a Splendor, Warcraft a Smallworld, Marvel a Milostný dopis, Azul a Mortal Kombat... Jé, tak teď jsem asi něco propálil. Jakou značku bychom ještě mohli naroubovat na oblíbenou deskoherní sérii? Nic originálního nečekejte, dámy a pánové, v Asmodee opět sáhli do kartotéky s velkým "W".

Ano, je to tak, máme tady další hru s tématem Warcraftu, respektive WoW, tentokrát založenou na systému Pandemic, který jistě všichni dobře znáte, protože se jedná o dlouholetý bestseller. Krabice působí opravdu luxusně, spíše jako přebal nějaké videohry a Pandemic z ní, až na rozměry a malé logo, vůbec necítím. A skvěle vypadají i jednotlivé komponenty. Krásně ilustrované karty, které jako by vypadly z Hearthstone. Stejně tak i velká herní deska a plastové figurky určitě potěší každého fanouška World of Warcraft. I když u některých figurek mě trochu zamrzely mírně zohýbané podstavce a podle všeho jsem měl ještě docela štěstí. Nepochválím ani skládací kartonový Icecrown Citadel, který na krásně tematické herní desce působí trochu nepatřičně. Jsou to sice detaily, bohužel ale kazí dojem z jinak opravdu krásné hry. S hodnocením designu budu ale i tak mířit hodně vysoko, protože pohled na tuhle deskovku rozloženou na stole musí potěšit oko snad každého fanouška fantasy.

Spojitost s Pandemicem samozřejmě poznáte během čtení pravidel. Ta jsou přehledně strukturovaná, což napomáhá i pozdějšímu dohledávání. Celkově je ale hra pravidlově velmi jednoduchá, jednotlivé fáze jsou dobře zapamatovatelné a hratelnost je díky tomu pěkně plynulá. Ale to už jako obvykle trochu předbíhám. Samotná příprava hry je už vlastně součástí partie, protože během ní náhodně (dle karet zhouby) rozdělujete Ghúly a Hrozby na příslušná pole a zároveň připravujete balík hrdinských karet, které si budete následně v každém tahu dobírat.

Pohodové je i vysvětlování herních postupů novým spoluhráčům, a už v této fázi uvidíte jejich reakce, které se dost liší podle toho, jestli mají nějaké zkušenosti s původním Pandemicem. Konkrétně neznalí hráči samozřejmě žádnou asociaci nevnímají a i já sám, jakožto odchovanec na Pandemicu, jsem se postupně oprostil od všech předsudků. A hned vám dám malou radu na začátek, rozhodně nevolte nejnižší obtížnost, protože ta je vhodná opravdu jen pro nějakou ukázkovou hru na procvičení všech mechanizmů. Tady jednoznačně platí, že čím větší výzva, tím větší zábava... A rychlejší smrt.

Ve svém tahu máte k dispozici čtyři akce. Libovolně můžete kombinovat a opakovat - pohyb, boj, odpočinek, leteckou přepravu a hlavně plnění úkolů. Kromě toho si pravidelně dobíráte karty hrdinů, které vám přidávají takzvané volné akce a to ani nemluvím o vašich hrdinech, kteří disponují svou vlastní akcí a zvýhodněním. Od první chvíle se všichni začínáte pohybovat po mapě, bojovat se slabounkými Ghúly a samozřejmě obsazujete vyznačená pole, na kterých můžete plnit úkoly. Jasně, úplně jsem zapomněl zdůraznit, že se jedná o kooperativní hru, ale to by bylo jako nosit mléko do kravína. Úkoly si žádají spolupráci mezi hráči, spoluhráčům na stejném poli totiž můžete v postupu pomoct vhodnými kartami. Tohle mě prostě bavilo, dva odvážlivci kosí Ghúly a Hrozby, aby se třetí mohl starat o jeden ze tří úkolů, následuje rychlý odpočinek a plní síly pokračujete v cestě za vaším cílem. V těchto památných momentech jsem pochopil, že se nad spojením Pandemicu a World of Warcraft někdo vážně zamyslel a prostě jen nenasypal plastové figurky do přeskinované krabice.

Na konci každého tahu vás čekají nepříjemnosti v podobě karet zhouby, jednotlivá pole se zaplňují, v lepším případě Ghúly, v tom horším pak Hrozbami. Vy musíte neustále upravovat vaši strategii tak, aby nedocházelo k dalšímu zamoření, které vás přibližuje k neúspěšnému konci. Permanentně pak řešíte, kdo se vydá kterým směrem, snažíte se chytře využívat schopnosti vašich postav a hrdinských karet, které máte v ruce. V ideálním případě se postupně začne stahovat smyčka kolem Lich Kinga a pak už se vaše pozornost bude upírat na finální souboj ve středu herní mapy. Musím se přiznat, že jsem k téhle deskovce přistupoval trochu skepticky, i když mám vlastně v poslední době s podobnými fúzemi dvou značek spíše dobré zkušenosti. Hra mě bavila ve čtyřech, ale i ve dvou hráčích a podle mě jako dvojkovka neztrácí vůbec nic ze své hratelnosti a epičnosti. Jestli jsem v poslední době u deskovky zažil nějaké zapamatovatelné momenty, bylo to právě u Wrath of the Lich King. Zatím se tady jen rozplývám, asi bych měl vytasit i pár negativ. O nějaké originalitě nemůže být řeč, ale proč bych to měl řešit, když podle mě všechno funguje, skvěle vypadá a během žádné partie jsem se nenudil?

Wrath of the Lich King se rychle zařadil mezi mé oblíbené kooperativní deskovky a pokud pro vás Warcraft není sprosté slovo, určitě si hru alespoň vyzkoušejte. Zároveň moje doporučení míří jak na zaryté fanoušky, tak nepolíbené původním Pandemicem.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku