recenze - VLÁDCE TOKIA

Na hraní deskovek v hospodě u piva už máme samostatnou rubriku, ale Vládce Tokia si určitě zaslouží vlastní článek. Tohle pro nás není party hra, ani velká strategie, je to čistá řežba. Jsme rádi, že se ji kluci Rexher rozhodli vydat v češtině, nově navíc v upgradované verzi.

V krabici jsou kromě návodu a malého herního plánu papírové postavy, plastové podstavce, počítadla životů, karty a hlavně luxusní kostky, to vše v přehledném insertu. Začneme podrobněji herními postavami (monstry), ty jsou pro mě asi největším zklamáním, ne pro jejich grafické zpracování, ale kvůli použitému materiálu. V deskovkách nemám rád kartonové stojací modely čehokoliv, ale tady to bohužel jinak udělat nešlo. U takto velkých figurek z plastu by cena hry byla někde na úrovni týdenní dovolené v Chorvatsku. Bohužel.

Pro mě byly tím hlavním lákadlem kostky, nejen že jsou velké a kvalitně zpracované, ale parádně zapadají do celého konceptu animovaných příšer bojujících o Tokio. Najdete na nich čísla pro příjem bodů, srdíčka pro uzdravení, drápy způsobující zranění a blesky, za které získáte malé kostičky, sloužící jako měna pro nákup karet. Celkově mají komponenty včetně plánu jednotný "lízátkovo-zmrzlinový" design, všechno je barevné a stylizované. Ke hře tohoto tipu se mi osobně zdá grafika komponent ideální. Posuďte z fotek.

Takže papírové figurky neoslnily a kvalitní kostky naopak nadchly. Teď se konečně podíváme, jak se to s celé hraje. Prvně musím poznamenat, že pro dva hráče to fakt není (i když krabice uvádí 2-6), ta správná zábava podle mě začíná až ve čtyřech. Jedna příšera pobývající v Tokiu útočí na ostatní a ti naopak na ni (pokud se vás sejde alespoň pět, přibude ještě přístav). Útoky, stejně jako uzdravení, získávání bodů, či sbírání energií pro nákup karet, to vše se provádí pomocí opakovaných hodů kostkami. Líbí se mi, jak se velké kostky valí po stole a všichni čekají, jestli jim nezpůsobíte zranění a hlavně kolik.

Budete se muset rozhodnout, jestli k vítězství půjdete cestou sbírání bodů, nebo zničením vašich soupeřů... tedy jejich postav. ;) Strategicky taky musíte zvážit, kdy zůstat v Tokiu, přináší to s sebou jak výhodu zisku bodů v každém kole, tak nemožnost se léčit. Největší chyba je ale podle mě vynechávat karty, ty přinášejí možnosti jak urychlit cestu k výhře a právě jejich používání celou hru zpestřuje. Bohužel, občas se na ně v rámci vřavy zapomíná.

Některé karty přinášejí permanentní výhodu, jiné vám pomůžou jen jednorázově, ale většinou jsou opravdu záludné. Cena karty je přímo úměrná její síle, takže za své našetřené kostičky energie dostanete odpovídající zvýhodnění. Kromě sledování svých životů a vítězných bodů budete muset kontrolovat karty soupeřů, abyste jim svým tahem nakonec nepomohli k vítezství. Jak vidíte, nemám hře moc co vytknout, v tomhle žánru se jen těžko hledá nějaká srovnatelná konkurence. 

Pokud vás tedy neodradí design a zpracování postav, můžete si užívat čistou a zábavnou hratelnost. Vládce Tokia není hra pro dumavé hráče, kteří rádi budují. Jsou to prostě kostky s velkou přidanou hodnotou, pro ty co raději demolují.

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku