recenze - VINOHRAD

Nalejme si sklenku čistého vína. Tahle hra už u nás měla dávno vyjít, poptávka byla opravdu velká a spousta nedočkavců tak sáhla po anglické verzi. Vydavatelství Albi ale dokáže překvapit a letos se rozhodli na český trh přinést hned několik zajímavých deskovek, které už se zdály být zapovězené. Otázkou tedy zůstává, jak se bude takovému Vinohradu, Vysokému napětí nebo třeba Istanbulu dařit, v porovnání s hromadou novinek, které se na nás ze všech stran valí doslova každý den. Vinohrad, nebo v tomto případě lépe řešeno Viticulture už se navíc dočkal zásadního rozšíření Tuscany, na které hráči nedají dopustit. Já se pokusím v dnešní recenzi nechat za hlavou všechny předsudky a podívat se na tuhle deskovku střízlivě a s nadhledem. Ok, pár skleniček Chardonnay během hraní i psaní padlo. :)

Po otevření krabice mě samozřejmě hned zaujal tematicky laděný herní plán, šest sad stylových dřevěných figurek a žetonů, průhledné skleněné žetony vína, pořádná hromada karet, ale taky uložiště, do kterého si všechny komponenty přehledně roztřídíte. Vinohrad už stačil vyjít hned v několika verzích a ta, která se dostala na český trh, se může pyšnit praktickým plastovým insertem. Kdyby vám nestačily mince v podobě kartonových žetonů, dá se přímo u Albi pořídit sada cinkajících kovových penízků. Co se týče grafického zpracování, rozhodně bych neřekl, že je hra ošklivá, ale spíš "svérázná". Celkově k sobě ale všechny karty, žetony a herní desky ladí a hra rozložená na stole pak vlastně nepůsobí vůbec špatně. Hned jsem dostal chuť umístit jednoho ze svých pracovníků na pole s akcí, ale to už opět předbíhám.

Pravidla hry nejsou vůbec složitá a pokud máte zkušenost s nějakou worker-placement deskovkou, asi vám bude už během prvního čtení všechno rychle docházet. Ve skutečnosti se totiž jedná o opravdu jednoduchou eurohru, která by i tématem mohla nalákat méně zkušené deskovkáře. Já jsem hned několikrát vysvětloval pravidla přesně takovýmto hráčům a díky přehlednému soupisu posloupnosti všech akcí na herním plánu a jednoduché ikonografii nebyl s pochopením Vinohradu žádný problém. Hned ale musím doplnit, že i přes jednoduchost pravidel Vinohrad rozhodně není "obyčejný" worker-placement a už vůbec ne tuctová hra.

Na to, že se nejedná o úplně nejmenší hru, je úvodní příprava partie poměrně triviální a napomáhá tomu právě i praktický insert a plastové podavače na komponenty. Počáteční zdroje jednotlivých hráčů se pak liší na základě vytažených karet matky a otce.

Každé kolo se skládá ze čtyř fází (ročních období). Zatímco na jaře v podstatě jen určíte pořadí hráčů pro zbytek kola a získáte zvolený bonus, v létě už začnou ty pravé worker-placement hody. I když, to trochu přeháním, těch pracovníků máte na začátku partie jen pár. Ale nebojte, v průběhu hry se můžete dostat k dalším a to jak permanentním, tak sezónnímu pracovníkovi, kterého můžete získat jako bonus během jarní fáze. Zpátky ale k letnímu období. Mezi nabízené akce tady patří například dobírání zelených karet s odrůdami vinné révy, prodej vinné révy, nebo důležitá sadba a taky stavba zařízení, díky níž budete mít možnost rozvíjet vaši vinici.

Podzimní část je spíše odpočinková a pouze si dobíráte karty návštěvníků. V zimě opět zapřáhnete vaše pracovníky a budete se snažit sklízet, co jste dříve zaseli a v tom nejlepším případě dostat víno do sudů a vyřídit pár objednávek. Sklizeň a výroba vína jsou asi nejzajímavější herní mechanizmy Vinohradu, protože vyprodukovat co nejlepší víno a obsloužit zákazníky je občas pořádný hlavolam. Růžové víno, které vzniká spojením bílého a červeného, nebo šumivé z bílého a dvou červených určitě pobaví všechny zapálené vinaře. :) Jasně, tahle hra nemá za cíl věrně simulovat chod reálného vinařství, spíše se snaží zůstat přístupnou eurovkou s co nejintuitivnějšími postupy. Jednotlivá kola se totiž střídají opravdu rychle a to i ve čtyřech hráčích. Většinou už dopředu víte, co budete chtít během ročních období provádět za akce a můžete jen doufat, že vám jich co nejméně zaberou soupeři svými pracovníky. A soupeřů můžete mít až pět, což je u podobného typu her nadstandard, ale samozřejmě to podstatně nafukuje jak délku partie, tak čekání na tah. Na druhou stranu musím pochválit i bezproblémové hraní ve dvou, kdy se dostáváte na tah v podstatě nepřetržitě.

Herní flow je tady opravdu skvělá a málokdy se nám během partie stalo, že by se někdo vyloženě zasekl - netvrdím, že se to nestalo. :) Podobný pohodový pocit z worker-placementu jsem měl naposledy u Architektů. Tím ale nechci říct, že by hra byla primitivní, spíše naopak. Bude vám záležet na každém zahrané kartě, sklizeném poli a umístěném pracovníkovi. Akcí je navíc na herním plánu požehnaně a k tomu si ještě přičtěte sadu osmi různých budov, které si můžete postavit na svou desku vinice a získat tak další výhody. Zatím jsem spíše chválil, ale nemohl jsem během hraní přehlédnout i pár nedostatků. To, že je v souhrnu kola na herní desce uvedeno "Konec hry" namísto "Konec kola" je matoucí, ale asi vám to rychle dojde. Horší je to s vlastnostmi některých škodících karet, které můžete použít proti soupeřům. Tohle mi do podobného typu hry moc nesedí a bylo mi skoro nepříjemné takovou kartu zahrát. A to i podruhé, potřetí, počtvrté.... :)

Je dobře, že se vydavatelství Albi nebálo sáhnout po starším a ověřeném titulu, protože Viticulture si rozhodně, i po těch letech od vydání, zasloužil oficiální českou lokalizaci. Až na pár drobností se jedná o přístupnou a dobře odladěnou deskovku, kterou si užijete i s méně zkušenými hráči. Na druhou stranu, i kvůli svému stáří, nepřináší nic nového a převratného. Přesto bude moje konečné hodnocení vysoké a jsem zvědav, jestli se Vinohradu bude dařit tak, abychom se časem mohli dočkat i rozšíření.

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku