recenze - ÚTULNÁ DOUPATA

Není to tak dávno, co jsme se v naší recenzi podívali na hru Khora. Nejen, že jsme jí udělili velmi slušné hodnocení, ale navíc se tahle hra zařadila mezi naše oblíbené deskovky a aktuálně ani nevím, kdo ji má ode mě půjčenou. K českému vydavatelství BoardBross mám tedy velkou důvěru, protože mě zatím bavila většina her z jejich portfolia. Jedna mi ale ještě do nedávna utíkala a to i přes to, že se jí v době vydání dalo jen těžko vyhnout. Ano, jsou to Útulná doupata, což už dávno víte z nadpisu a v následujících odstavcích se pokusím zjistit, jestli se všechny pochvalné zvěsti o téhle deskovce zakládají na pravdě.

Hledat v dnešním světě pravdu by asi zabralo několik článků a spoustu popraskaných nervů, my se tedy alespoň podíváme pod víko téhle roztomilé krabice. A roztomilá není jen ilustrace na víku, ale v podstatě veškerý obsah. Ilustrace na kartách, deskách hráčů i na samotném herním plánu jsou prostě kouzelné. Pokud bych například FORT přirovnával k animáku některého z nezávislých filmových studií, tak Útulná doupata jsou jasná Disneyovka, která podle mě zaujme mnohem širší publikum diváků, v tomto případě tedy spíš hráčů. Jedinou výtku mám ke zpracování drobných žetonů surovin, ty se totiž dost vymykají celkově preciznímu vizuálu celé hry. Zrovna tyhle komponenty bych vám doporučil pořídit v jejich dřevěné deluxe variantě, ale to jen za předpokladu, že se vám hra trefí do vkusu. A trefí?

Pokusím se trochu mírnit své nadšení, protože za posledních pár týdnů jsem si "zadoupětoval" až až. Objevit tuhle hru před deseti lety, tak by tady celý článek končil a já vás posílám do nejbližší speciálky. Doba se ale posunula a těch worker, dice a dalších placementů máme na trhu čím dál víc. Respektive víc než dost. Pojďme si tedy raději upřesnit, jak se Útulná doupata hrají. Na začátku partie si připravíte herní desku, na svá místa dáte lesní a luční karty, sadu karet poutníků a každý z hráčů u stolu si zvolí jednu z desek doupat včetně příslušných tvorečků a dvou rodinných kostek. A hned vás čeká jedno velké zjištění, ano, ten modrý živočich překvapivě není ježek, ale dikobraz. Dále se musíte rozhodnout, kdo se jako první zhostí role Dáldose Káčeho. Čtete správně. Vydavatelství BoardBross se ve svých hrách občas uchyluje k dosti žoviálním překladům, to už jste mohli zaznamenat u mé oblíbené Naší osady, kde byli jednotliví workeři označeni jako fachmani a tenkrát mi to přišlo cool. Káčemu jsme během hraní neříkali jinak než kačer, což ani nedává smysl, vzhledem k tomu, že se jedná o žížalu. :)

Zpátky ale k hratelnosti. V jednotlivých kolech, v tomto případě ročních obdobích, má každý z hráčů hned několik úkolů. Nejprve obrátíte novou kartu poutníka a společně se podíváte, co vám nový návštěvník místní hospůdky přinesl za výhody. Následně hodí každý z hráčů rodinnými kostkami své barvy a uloží je na příslušná pole svého doupěte. Poté nastává již zmiňovaný worker placement, kdy simultánně přiřazujete tvorečky na vyznačená pole na velkém herním plánu. Všechno je pěkně přehledné, jednotlivá pole jsou srozumitelně označena a ve spojení s opravdu pěkným vizuálem je pak radost vybírat, kam své tvorečky pošlete.

K provedení jednotlivých akcí vám ale dvě kostky stačit nebudou, proto je tady další sada společných vesnických kostek, kterou hodí Kačer.... ehmm tedy Káče. Následně budete postupně, pomocí všech kostek, aktivovat jednotlivá obsazená pole na herním plánu. Všimněte si, že jejich obsazování proběhlo ještě před hodem čtyřmi vesnickými kostkami. Dice placement je tady vyřešen chytře a pokud některý z vašich tvorečků neuspěl, získáte jako kompenzaci žeton zkušenosti, který vám v následujících kolech umožní zvýšit, nebo snížit hodnotu na přiřazené kostce. A tady musím opět pochválit celkovou přehlednost, která dopomáhá plynulé hratelnosti. I když máte na přidělení tvorečků i kostek v podstatě neomezený čas, nestávalo se nám, že by někdo zbytečně zdržoval. Většinou už budete dobře vědět, kterým směrem se vydáte.

Je tedy jen na vás, jestli se rozhodnete syslit suroviny, nebo se pokusíte postavit některé z udělátek, popřípadě získat kartu potěšení. Tato názvosloví jsem si mimochodem opět nevymyslel, ale také pocházejí z překladatelského doupěte českých BoardBros. Já jsem si každou partii užíval a Útulná doupata zařadím vedle Doby kamenné, Naší osady a třeba i takových Architektů, jako svou oblíbenou vstupní worker placement hru, kterou rád ukážu každému deskohernímu nováčkovi. Nesmíte očekávat žádnou velkou inovaci, není tady vlastně nic kvůli čemu bych ve tři ráno volal své redakční kolegyni Peťce, ale celkově tahle hra drží dobře pohromadě a k žádnému z mechanizmů vlastně nemám výtku. Velké plus Doupat pak vidím hlavně ve zvoleném tématu, protože ve chvíli, když si vaše veverky budou vybavovat své doupě šálou, polévkou, nebo třeba deskovou hrou, která jim zpříjemní zimní večery, roztaje srdce i toho největšího skeptika. Jakkoli pateticky to zní. 

Útulná doupata se v našem deskoherním doupěti dobře ujala a jelikož očekáváme tuhou zimu, budeme si na Deskologu muset najít čas na spoustu dalších partií. Za nás tedy jednoznačné doporučení. Pokud se i vám poštěstilo a máte v doupěti dost slušivých ponožek, polévku, chleba a pořádnou sbírku deskových her, můžete něco přispět například zde. Přeji vám pěkné Vánoce.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.