recenze - TAPESTRY
Už máte taky dost všech těch velkých krabic plných plastových figurek? Ne? Já taky ne, a tak mě nová deskovka od Jameyeho Stegmeiera na první pohled uhranula. Albi ji avizovalo dlouho dopředu, takže se jí ani nedalo vyhnout a já se už nemůžu dočkat první partie.
Krabice doslova přetéká obsahem, najdeme tady velkou oboustrannou herní desku, desky hráčů, spoustu karet a hlavně už zmiňované plastové figurky. Tohle nejsou žádné šedé odlitky, ale stylové barevné budovy, které i v ruce působí opravdu luxusně. I malé domečky, určené na herní desky jednotlivých hráčů, jsou vyvedeny ve čtyřech různých typech a barvách. Rozbalování Tapestry je tedy radost, a já doufám, že za takto povedenou prezentací bude schovaná zábavná hra. Nebudu dělat překvapeného, to, že mají pravidla čtyři strany, jsem věděl už předem, ale stejně mě to nepřestává udivovat. Stonemaier games navíc, jako třešinku, u návodu opět použili luxusní papír, což je informace, kterou naši čtenáři jistě uvítají. :)
Příprava hry je tady perfektně popsána a zdá se mi, že po dvou přečteních chápu i celý průběh. To ale, jak později zjistím, není tak úplně pravda. Každý hráč si na svou kartu blahobytu položí celkem 20 malých staveb, které se pak během partie budou přesouvat a uvolňovat tak jednotlivá pole na stupnici zdrojů, tohle mi trochu připomíná Scythe. Hra rozložená na stole vypadá skvěle, herní plán, ilustrace na kartách i jednotlivé plastové dominanty, všechno k sobě pěkně lícuje. Jen moc nerozumím tomu, proč se na kartu dominant některé nevejdou a leží stranou, třeba se to vysvětlí během partie.
Ve svém tahu máte na výběr ze dvou akcí. Buď se vydáte cestou pokroku nebo blahobytu. Častěji tedy budete posouvat vaši kostičku po stupnicích pokroku, ty jsou tady čtyři a každý takový posun vás bude stát nějakou tu surovinu, ale zase vám hodí přínos, v lepším případě i bonus, no a v tom nejlepším i některou z dominant. Pomocí pokroku tak můžete prozkoumávat a dobývat území na mapě, získávat karty tapiserií, a nebo si třeba postavit nějakou budovu do hlavního města. Jedním z náhodných prvků ve hře jsou pak kostky, kterými házíte při posunu na stupnici vědy a vojenství. Náhodu do hry přinášejí i samotné karty tapisérie, ta se dá ale ovlivnit tím, že si jich nasbíráte dostatek a budete mít z čeho vybírat.
Pětkrát za hru pak provedete zvýšení blahobytu, pomocí něhož se přesunete do následující epochy, položíte novou kartu tapiserie a ta vám buď okamžitě nebo v průběhu následující epochy přidá důležitou výhodu nebo funkci pro vaši civilizaci. Dále získáte bonusy a suroviny z polí zdrojů, které nejsou obsazeny budovami. Důležité je, že se pro zvýšení blahobytu můžete rozhodnout kdykoliv a musíte dobře zvážit, jestli se přiblížíte konci hry a nebo raději ještě posečkáte a pokusíte se pokročit v technologiích, vědě, vojenství, nebo objevitelství.
Tapestry se hraje opravdu příjemně, řekl bych skoro až pohodově na to, o jak velkou hru se jedná. Možností máte v každém tahu dost, občas dojde k nestandardní situaci, ale skoro vždy se dá vše rozseknout pomocí přiložených pravidel, přehledové karty a logického úsudku. No a pokud se nedomluvíte, tak přichází na řadu brouzdání na internetu, což už taková pohoda není. Jako největší negativum vnímám téma, které mě vůbec nezasáhlo. Nechápejte to špatně, hra vypadá opravdu pěkně a z celkového vzezření téma "civilizace" doslova sálá, ale jednotlivé tahy provádím spíš mechanicky - měním hříbek za osídlení -> házím kostky -> získávám šest bodů... a znovu, takže pak ani nevnímám, že moje civilizace lítá ke hvězdám, ale neumí zpracovat sklo a ocel. Tohle vidím jako zásadní rozdíl oproti například nedávno recenzované hře Na křídlech, kde jsem měl jednoduše radost z každého nového opeřence na své herní desce.
Tapestry je prostě svérázná hra, ale spíše v tom pozitivním slova smyslu. Karet tapiserií i civilizací je tady dostatečná hromada, takže se těším na každou novou partii, kdy své Kočovníky vyměním například za Futuristy, kteří mají podstatně rozdílný start. Jasně, ty krásné figurky dominant mají jen dekorativní využití, daly by se nahradit kartonovými žetony, ale jsou asi hlavním poznávacím znamením téhle hry. A hlavně, ve třech hráčích trvá partie něco přes hodinu (až na tu první, ta se nám trochu protáhla), u dvou hráčů je to pak opravdu rychlovka.
Jsme na konci. Naši trofej za grafiku a zpracování má Tapestry jistou. Co se týče hratelnosti, dám jeden bod dolů a pokud vás zajímá proč, tak si přečtěte recenzi. :)
Petr
Hodnocení designu: 5/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku