recenze - SMÍŠENÝ LES

Karetní hra s tématem lesa, ve kterém budete vysazovat stromy a zabydlovat v něm nejrůznější živočichy? Tedy, nezní mi to úplně originálně, ale očividně se podobný typ her těší velké oblibě. Smíšený les (v originále Forest Shuffle) totiž předbíhá jeho pověst a neunikla mi ani pozornost, které se hře dostalo například během loňského veletrhu Spiel Essen.

Po delší době je tady zase nějaká menší krabička, super příjemná změna, mám rád tyhle kompaktní hry, občas dokážou pěkně překvapit. Určitě vám hned padnou do oka velmi povedené ilustrace, které zdobí nejen víko. Tady bych se možná pozastavil u českého názvu, který bohužel ztratil celkem vtipnou pointu toho anglického, na druhou stranu mě samotného nic vhodnějšího nenapadá. Pod víkem pak najdete podlouhlou desku mýtiny a přes sto padesát karet. To je v podstatě vše, nic víc ani k hraní nepotřebujete. Karty jsou velmi pěkně ilustrované a téma "lesa, ve kterém se to hemží životem," ze hry doslova čiší, tady si zkrátka bude libovat každý milovník přírody. Krabice navíc nese označení Greenline, což znamená, že neobsahuje plastové části a výrobce to vzal opravdu doslova, takže nejen, že jsou karty namísto folie zabaleny v papíru, ale i na celé krabičce chybí klasický přebal z folie, namísto toho je víko pouze přilepeno na dvou místech. Mě osobně to nevadí, ale když jsem se s tím setkal poprvé u nedávno recenzovaného Sky Teamu, byl jsem docela překvapený.

Hlava děravá, ještě jsem zapomněl na bodovací bloček a v krabici samozřejmě nechybí ani drobný sešit s pravidly, který jsem stihl prostudovat za pár minut před první partií. Zkušený deskovkář bude mít asi velmi rychle jasno a popravdě na mě hra ze začátku působila až moc tradičně. Dobíráte karty, vykládáte karty, z vyložených karet si skládáte jakýsi (smíšený) les plný stromů a zvířat, ikonky na kartách odpovídají jejich typu a odkazují na ně různé efekty. Prostě nic, co bych tady neviděl několikrát do roka a v dnešní době možná i do měsíce. Během prvních partií jsem měl tedy oči na stopkách a sledoval, jak na hru budou reagovat soupeři.

A sledování soupeřů je i jedním z důležitých aspektů hry, což jsem zjistil velmi rychle. Při hraní karty je totiž potřeba zaplacení její ceny, což obnáší odhození jiných karet z ruky na desku mýtiny. Takové karty v podstatě nabízíte vašim soupeřům k dobrání. Díky tomu se dost liší taktika ve dvou a čtyřech hráčích, kdy se snižuje šance získat vaše odhozené karty zpět. Musíte si tedy hlídat nejen své vyložené sady, ale také vyložené karty vašich soupeřů. A věřte mi, ve chvíli, kdy má každý z hráčů obsazených deset stromů, budete pěkně kmitat očima, nebo tohle snažení vzdáte a zaměříte se na své sady karet. Základem je vždy jedna karta stromu nebo sazenice, ke které přikládáte zvířata, rostliny a houby, které se nachází na dělených kartách. Takové karty se pak skládají ze dvou různých zvířat a rostlin rozdělených vertikálně a horizontálně.

Před vámi v průběhu partie vzniká úsek lesa, v něm se snažíte kombinovat zvířecí druhy a rostliny, které se navzájem doplňují a nebo se jim naopak lépe daří ve větších skupinách. I když mi téma i mechaniky na začátku přišly trochu okoukané, nakonec je to vlastně téma, které Smíšený les skvěle táhne. Jasně, celou hru by šlo nejspíše bez problému přenést do světa Star Wars, nebo Marvel, ale je to právě to sázení stromů, co jsem si na hře nakonec zamiloval. A pak taky velice jasná a jednoduchá pravidla, které jsem schopný novým spoluhráčům vysvětlit do pěti minut. Zatím to tedy nezní vůbec špatně, že? Skoro dokonale. Co jsem si už ale tak moc neoblíbil, je vkládání karet pod kartu stromu. Vzhledem k tomu, že karty zvířat a rostlin přikládáte ze všech čtyř stran a někdy i více karet vedle sebe, no, zkuste si to sami představit.

Další věc, která vám může partii otrávit, je špatně zamíchaný balík karet, třeba v případě, kdy vám bude do hry chodit jeden strom za druhým a zvířata stále v nedohlednu. Uznávám, tohle může nastat asi u většiny karetních her, ale my jsme se nad tím několikrát pěkně rozčílili, nebo lépe řečeno nasrali. Nakonec si ale hrání Smíšeného lesa užívám s každou partií čím dál víc. Líbí se mi i závěrečná část hry, kdy konec přichází náhodně, takže je potřeba své plány co nejrychleji realizovat, jinak se budete smutně koukat na nezahrané karty v ruce. Ale nevěšte hlavu, přátelé, ten pravý smutek vás bude čekat až po sečtení bodů v přiloženém bločku. V takovém případě není nic jednoduššího než připravit balík karet, každému jich šest rozdat a pustit se do další partie.

Malá karetka v sobě skrývá docela velkou hru plnou velmi zábavného kombinování. Téma je tady využito nejen na krásnou grafiku karet, ale především je skvěle spojeno s fungujícími herními mechanismy. Méně je někdy více a tohle klišé tvrzení platí pro Smíšený les, stejně jako pro délku našich recenzí. :)

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.