recenze - PRVNÍ ŘÍŠE

Deskoherní vydavatel Sand Castle Games měl ještě do nedávna ve svém portfoliu pouze jeden titul se dvěma expanzemi. Ano, mluvím o skvělé karetce Res Arcana, která si od nás vysloužila vysoké hodnocení a dodnes se k ní rádi vracíme. Moje očekávání od novinky s názvem První říše tedy nebylo vůbec malé a já jsem rád, že vám konečně mohu sdělit své dojmy. Ale pěkně popořadě.

Menší čtvercová krabice v sobě skrývá hned několik zajímavostí. Jasně, pěkně zpracované dvouvrstvé panely civilizací, herní plán, kostky, nebo hromada dřevěných figurek průzkumníků nepůsobí vůbec špatně, ale nejvíc mě zaujala sada pěti krásně ilustrovaných krabiček, do kterých si zvlášť rozdělíte komponenty pro jednotlivé hráče. Velmi praktické řešení, které vždycky uvítám, ale bohužel se do těchto "boxíků" vlezou obalené karty jen hodně natěsno, takže se v případě Prvních říší raději obejdu bez obalů. Celkově ale zpracování i grafický design chválím a První říše rozhodně nepůsobí jako nějaká tuctová deskovka. A to jsem si ještě nakonec nechal luxusní ukazatel kol, který představuje pěkně zpracovaná figurka antického sloupu.

Pravidla jsou opravdu skromná a přečtení zabralo jen několik málo minut. Hned mi by jasné, jak partie Prvních říší probíhá a zároveň jsem si během čtení vybavil starší, ale pořád skvělou, deskovku Ryana Laukata, která nese název Minutová říše. Nakonec tady ale zase tolik společných herních prvků není a První říše si jdou svou vlastní cestou. Na začátku partie si každý hráč vybere jednu z civilizací, získá panel civilizace, sadu karet úspěchů, žetony měst a figurky průzkumníků. Panely civilizací jsou dvouvrstvé, s výřezy připravenými na vložení kostiček milníků, a u jednotlivých civilizací se navíc liší hodnoty jejich stupnic, i přes to bych ale První říše neoznačil za asymetrickou hru. Právě naopak, akce mají všechny civilizace stejné a neliší se ani průběh kola.

Ve svém tahu házíte tolika kostkami, kolik ukazuje vaše stupnice "Kostky", následně si na vedlejší stupnici "Opakované hody" ověříte, kolik máte možných přehozů. V další fázi budete pohybovat jednotkami po herním plánu, což je opět ovlivněno stavem vaší stupnice. Pokud si chcete došlápnout na soupeře, můžete pohyb figurek využít k útoku, ale to jen v případě, že je vašich útočících "pinčlíků" více, než soupeřových. V takovém případě se bude muset soupeř z území stáhnout. Tenhle mechanizmus mě baví, je naprosto banální, ale skvěle do hry sedí a navíc až překvapivě dobře funguje i ve dvou hráčích. No a pak je tady poslední fáze, kdy za pomocí symbolu na kostkách v kombinaci s obsazeným územím posouváte kostičky na vašem panelu civilizace a vylepšujete tak atributy vaší říše. Během toho ještě můžete odkládat karty úspěchů a pomocí toho měnit symboly na kostkách. Mimochodem, karty získáváte opět díky jedné z pěti stupnic. Vypadá to tedy na civilizační hru, navíc se tady to slovo docela často opakuje, ale takto velká očekávání raději nemějte.

Během několika prvních partií ve dvou hráčích jsem z Prvních říší nebyl úplně odvařený. Náhoda při hodu kostkami ve spojitosti s opravdu krátkou herní dobou mi v podstatě kazily jakýkoliv hlubší herní zážitek. Přitom samotné vylepšování jednotlivých panelů civilizací je chytlavé a to samé můžu říct o naprosto primitivním, ale elegantním area-control mechanizmu. Na druhou stranu, všechno pěkně odsýpá a v podstatě neustále jste na tahu a musíte na svého soupeře co nejefektivněji reagovat. Zvrat přišel až během partie ve čtyřech hráčích, která se odehrává na rozlehlejší mapě na druhé straně herního plánu.

Tady už jsem měl během svého tahu mnohem větší dilema, kterým směrem se vydat a zároveň jsem si na obsazených územích musel vytvářet pevné a neprostupné armády průzkumníků, které ochrání pracně postavené žetony měst. Ve čtyřech hráčích ale můžete zapomenout na nějaké velké plánování, protože jakmile se po třech vašich soupeřích dostanete opět na tah, bude už rozložení figurek na herním plánu totálně zpřeházené. Všechno ale pořád pěkně odsýpá, nejvíce času strávíte během manipulace s průzkumníky, ve snaze dobývat nová území a ukořisťovat žetony měst. Díky poměrně kompaktním rozměrům se nám navíc hra dobře osvědčila v hospodě u šálku dobrého čaje. :) Nakonec tedy nejsem ani zdaleka tak nadšený, jako z chytlavé Res Arcany, ale i přesto bych partičku Prvních říší neodmítl. Jen je teď asi, po tom dlouhém testování, nechám chvíli uležet.

První říše jsou prostě jednoduchá deskovka s dynamickou hratelností, u které se bude často vztekat asi každý odpůrce kostek. Pokud neočekáváte nic moc objevného a dokážete si vychutnat svižnou herní flow, tahle hra by se ve vaší sbírce mohla dobře zabydlet. Jestli se vám ale v recenzi zmiňované herní mechaniky zalíbily a troufnete si na sofistikovanější kousky, doporučil bych vám spíše skvělou Khoru, nebo Král je mrtev.

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 3+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku