recenze - POSLEDNÍ ÚDER: AVALON

Dvojkovky! Dvojkovky! Hip hip hurá! Fanoušci deskových her pro dva hráče můžou v poslední době slavit velké žně, které jim připravili nejdříve světoví a posléze i čeští vydavatelé. Pokud jste zvyklí hrát ve dvou a sháníte deskovku, která bude vyladěná právě jako duel, máte z čeho vybírat. My vám to moc neusnadníme, na dnešek jsme si totiž připravili recenzi na hru Poslední úder, kterou u nás nedávno vydalo Albi.

Říkáte si, že jsou vám ilustrace na krabici povědomé? Není divu, poslední úder vychází z epické příběhové deskovky Tainted Grail: Pád Avalonu, která se dočkala českého vydání. Tainted Grail je už na českém trhu takovou stálicí, vyšlo k němu několik rozšíření a i u nás jste si o něm mohli přečíst. Takže máme tu čest s menší, spíše "doplňkovou" hrou, rozšiřující známou značku? To je vlastně docela přesné označení, až na jeden drobný detail. Hra nese v originále název Knockdown Volume 3, jedná se tedy o třetí díl série, který dostal kabátek z jiné, pro nás asi o dost slavnější, deskovky.

Ale právě i díky licenci Tainted Grail je zpracování na tak vysoké úrovni. V krabici najdete tři detailní figurky bojovníků, hromadu bojových karet, desky bojovníků, sadu dřevěných kostek zranění ve dvou barevných variantách a taky dvě šestistěnné kostky. Jako herní aréna pak slouží samotná krabice a to včetně víka, které vytvoří stylové ilustrované pozadí. Všechno působí opravdu precizně a mezi malými dvojkovkami Poslední úder jasně vyčnívá především svou materiální stránkou. Na druhou stranu, ilustrace na kartách mě spíše zklamaly, v vzhledem k tomu kolika krásnými artworky Awaken Realms disponují. I přes to Poslední úder prostě chcete rozložit ve vaší oblíbené hospodě, nechat si načepovat dvě piva a připravit vaše figurky na úvodní pole bitevní arény.

Poslední úder je v první řadě karetní hrou, takže si na začátku partie zvolíte jednoho z bojovníků a pomocí rychlého draftu každý vyberete dvě karty dovedností. Z balíčku šestatřiceti bojových karet vyložíte čtyři karty do řady. Během svého tahu pak tyto karty používáte k boji s vaším protivníkem, ten má stejně jako vy svou figurku v herní aréně sestavené z krabice od hry. Bojové karty tedy obsahují nějaký konkrétní útok a po jeho provedení si navíc danou katru berete do ruky. Karty v ruce vám díky svým symbolům dovolují provádět speciální útoky a z těch vytvářet další komba. Důležitý je samozřejmě i pohyb po aréně, běžně máte k dispozici právě přesun o jedno pole, ale to není nic, co by se opět nedalo vyřešit za pomocí karet.

Ve vašich tazích tedy útočíte na protivníka, ten se může bránit (překvapivě zase pomocí karet) a postupujete v aréně směrem vpřed nebo vzad. Hranice arény se zmenšují, což vás nutí být aktivnější. Hmmmm, taky jste si vzpomněli na Mortal Kombat? Přesně takovýmto typem bojových her se totiž autoři inspirovali a tady samozřejmě každého napadne, proč zrovna Tainted Grail? Proč autoři raději nesáhli po některé ze zaběhlých videoherních sérií? Protože jestli existuje recept na převedení bojovky do deskoherní podoby, má ho právě Poslední úder (respektive Knockdown).

Je tady jasné zacílení na fanoušky Tainted grail, na druhou stranu znalost příběhu téhle opulentní kampaňové deskovky není k hraní potřeba. Znovuhratelnost je dána právě trojicí postav, které nabízejí různé speciální útoky a těm pak musíte přizpůsobovat svou taktiku. I přes perfektní zpracování a krásné plastové figurky, se pořád jedná o malou karetku. Já jsem i tak neměl problém u hry prosedět tři hodiny a další den si ji dát znovu, ale čím dál více jsem cítil, že by to chtělo další obsah.

Ještě jsem vůbec nezmínil, jakým způsobem svého protivníka porazíte. Během soubojů, v případě, že vás soupeř zasáhne, dostáváte žetony lehkých a těžkých zranění a v případě, že soupeř zahraje efekt K.O.... Teď si počkejte! Máte deset vteřin na to, abyste všechny kostičky zranění poskládali na sebe do sloupce. Takto originální mechanizmus, který prověří vaše motorické schopnosti a třeba vás i donutí se v tom stresu trochu zapotit, to mě opravdu překvapilo. Na druhou stranu jsou si autoři vědomi, že takováto aktivita nemusí sednout každému, takže můžete K.O. vyhodnocovat i alternativním způsobem pomocí šestistěnných kostek. Tady prostě porovnáte počet hozených symbolů s počtem vašich zranění, což už samozřejmě není tak akční.

Pěkná, svižná karetka. Konkurence je ale silná, aktuálně je na českém trhu hromada skvělých karetek pro dva hráče a tady to nebude mít Poslední úder vůbec snadné. Jak už jsem zmiňoval výše, nejideálnější místo pro partičku je podle mě hospodský stůl, kde si se svým kolegou z práce můžete vyrovnat účty, pročistit vzduch a klidně několikrát protočit všechny tři postavy. Pokud tedy hledáte přímočarou akci, tady si jí užijete do sytosti. Nic víc, nic míň. Tedy vlastně ano, jeden velmi originální "dexterity" prvek, který si mě získal od první chvíle.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 3+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku