recenze - POKOJOVKY

Vydavatelství Flatout Games u nás můžeme znát především díky hrám Kaskádie a Pelíšek. Obě jsou to vysoce ceněné deskovky a dobře si vedly i v našich recenzích. Očekávání od Pokojovek, které má na svědomí právě studio Flatout Games, je tedy velmi vysoké a to z několika důvodů. Neradi bychom totiž dostali znovu to samé, jen s ilustracemi pokojových rostlin namísto koček. Už teď vám mohu prozradit, že ve hře najdete hned několik mechanik společných s předchozími tituly, ale nemusíte se bát nějakého přílišného recyklování, nebo dokonce vykrádání.

Krabice má stejné rozměry jako v případě Pelíšku a Kaskádie, takže vám k sobě budou všechny tři deskovky v polici pěkně lícovat. Parciální lak i ilustrace na víku působí luxusně a pochválit musím i zpracování obsahu. Žetony palců, vyobrazující lidskou ruku, jsou tady hned v pěti odstínech pleti, což je velmi progresivní a já dávám černý palec nahoru. I další žetony náčiní, nábytku a mazlíčků jsou vyrobeny z opravdu tvrdého kartonu, což je důležité, protože s nimi budete při hraní neustále manipulovat a vytahovat je z plátěného pytlíku. Žetony lístků jsou dokonce dřevěné a to ještě zlepšuje celkový dojem. Nejlepší "vychytávku" jsem si ale nechal na konec. Karty s ilustracemi pokojových rostlin, o které se nepostaral nikdo jiný, než uznávaná Beth Sobelová. Nejsem sice žádný nadšenec do pokojových rostlin, ale i tak dokážu ocenit kvalitně odvedenou práci, a tady k sobě navíc vše pěkně ladí. Myslím, že po materiální stránce budete svých cca devět stovek považovat za dobře utracené peníze. Ale co hratelnost?

Pravidla hry jsou sepsána opravdu přehledně a díky tomu, že se jedná o poměrně nenáročnou hru, nebudete potřebovat ani žádný videonávod. Po prvním přečtení mi bylo jasné, o čem celá hra je a samozřejmě mě hned napadlo srovnání například s velmi povedeným Akvárkem, které si namísto pokojových rostlin bere za své téma akvarijní rybičky. Rozdílů je tady ale více než dost. Během přípravy obdrží každý z až pěti hráčů dvě přehledové a jednu skladovací kartu. Zároveň si všichni pomocí karty rostliny a místnosti vytvoří základ jejich sady, která na konci partie bude čítat 3x5 karet. Prostorově tedy hra není zrovna úsporná, takže pro partii v pěti hráčích si už připravte opravdu velký stůl. Pochválit ale musím přehlednost, ikonografie je navíc jednoduchá a jednoznačná, to samé platí pro obrázky na žetonech. I když v jednu chvíli sledujete deset vámi vyložených karet a dalších deset karet v nabídce, neustále máte dobrý přehled o tom, co by se vám mohlo hodit a kam byste to mohli v tom nejlepším případě umístit.

Ve svém tahu si pak volíte jednu kartu a žeton z nabídky uprostřed stolu. Zvolit si můžete buďto žeton a kartu rostliny, nebo žeton a kartu místnosti. Následně zvolenou kartu přikládáte do vaší sady tak, aby vám postupně vznikala pomyslná šachovnice, ve které se střídají rostliny a místnosti. Pokud díky přiložení karty propojíte stranami rostliny a pokoje, které obsahují shodné ikony osvětlení, podařilo se vám pro rostlinu najít vhodné prostředí a na její kartu přiložíte dřevěný lístek. Pokud rostlina nasbírá požadovaný počet lístků, stane se dorostlou a označíte ji žetonem květináče. Teď jsem se trochu rozepsal o samotných pravidlech, ale přišlo mi to podstatné už jen z důvodu, abych poukázal na opravdu velkou tematičnost všech herních postupů. Své konečné skóre si pak zapíšete do přiloženého bločku, který jste v úvodu zapomněl zmínit. Tohle mám v deskovkách rád, když vytáhnete hru po letech a můžete si zavzpomínat, jak se vám tenkrát dařilo. Nebo, jako v mém případě, nedařilo.

Tématem pokojových rostlin budou autoři nejspíše mířit na příležitostné hráče, to ale neznamená, že by hra nemohla představovat výzvu. Pokojovky nejsou takový bolehlav, jako Pelíšek, u kterého jsem často s hlavou opřenou do dlaní uvažoval, jak zahrát co nejlepší tah. Na druhou stranu mi hratelnost přišla o něco komplexnější, než u opravdu rodinné Kaskádie. Pokojovky se tedy svou náročností drží někde mezi těmito dvěma tituly, s tím, že blíže mají právě ke Kaskádii. Hra skvěle funguje ve dvou i ve čtyřech a platí tady, že čím víc hráčů, tím rychleji se mění nabídka karet a hůře se dopředu plánují jednotlivé tahy. Tohle se dá ovlivnit pomocí už zmiňovaných progresivních žetonů palců, díky nim na začátku svého tahu můžete provést "spálení" žetonů v nabídce a vyložení nových, nebo například něco podobného udělat s kartami. Je vidět, že byla hra kvalitně otestována a vyvážena pro různé počty hráčů.

Co se mi až tak moc nelíbí, je chybějící herní podložka. Jasně, dá se to zvládnout i bez ní a karty jednoduše vykládat na stůl. Je mi jasné, že pět poměrně velkých herních desek by zvýšilo cenu hry, ale celou dobu jsem měl pocit, že mi tady něco podobného chybí. A pak je tady ten nesmyslný… Ehm. Ne, nic dalšího mě bohužel nenapadá. Jestli existoval ideální recept, jak pěstování pokojových rostlin převést do podoby deskové hry, myslím, že ho ve Flatout Games našli. Samozřejmě to může být pro spoustu hráčů i legitimní překážka, proč si takovouto deskovku nepořídit, ale já věřím v otevřenost deskoherní komunity. V jednu chvíli kosíte zombíky, abyste si následně vybudovali vaši oázu klidu plnou Fíkusů a Hvězdníků. 

Veselé Vánoce, milé čtenářky a milí čtenáři.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.