recenze - PODHOUBÍ

Nedávno u nás vyšla recenze na hru Listí a světe, div se, už tady máme Podhoubí, shodou okolností opět od vydavatelství Tlama Games. V Tlamě mají očividně rádi přírodu, víkendy tráví v lesích a botanických zahradách, kde nasávají inspiraci pro další hry, které by mohli vydat. Zatímco konkurence v pohodlí svých kanceláří pečlivě vybírá… Ok, tohle raději nebudu dále rozvádět a pojďme se podívat pod víko téhle krásně ilustrované krabice.

Na to, že se jedná o běžnou verzi, jsou všechny komponenty uloženy v praktickém insertu a to navíc takovým způsobem, aby byla příprava partie co nejjednodušší. Čtyři sady komponent pro jednotlivé hráče a to dvouvrstvé podložky hráčů, dřevěné figurky plodnic, kostičky, ukazatele výtrusů a nakonec také žeton mateřské houby. Kromě toho je tady 50 trojuhelníkových desek, které budou tvořit herní plán a 69 karet hub, což je moc pěkné číslo, ale ještě hezčí jsou detailní ilustrace na jednotlivých kartách, kdy každá znázorňuje nějakou houbu. Dalo by se říct perfektní, můj dojem ale trochu kazí kartonové žetony hmyzu, které oproti zbytku působí docela lacině, skoro jako by se sem přimíchaly z nějaké jiné deskovky. Celkově ale Podhoubí nevypadá vůbec špatně a musím uznat, že co se týče zpracování, svou cenovku si podle mě v klidu obhájí.

Sešit s pravidly má jen několik málo stran a naučení hry vám tak nedá příliš zabrat, stejně jako jednoduchá příprava. Až na ty krásné ilustrace na kartách na mě pak hra rozložená na stole působí spíše abstraktním dojmem. Nevidím tady žádnou mapu, po které by se pohybovali houbaři se svými košíky. Téma hry je totiž trochu jiné. Houby se tady budou vysemeňovat, růst a samozřejmě i rozkládat. Houbaři mají do tohoto území vstup zakázán, aby nenarušili celý koloběh a boj hub o jednotlivá území. K abstraktnosti se ještě určitě vrátíme, ale teď bych se chtěl podívat na použitý systém Area control.

Area control je totiž jedním ze základních mechanizmů, i když je tady obsažen v dosti svérázné a pro mě možná i těžko uchopitelné formě. Vaše "jednotky", v tomto případě výtrusy, se větrem, tedy náhodně, roznášejí po mapě z vašich mateřských hub a plodnic. Je mi jasné, že teď někteří čtenáři začínají zívat, ale nebojte, tahle hra má k učebnici biologie daleko, jedná se spíše o velmi atraktivní vhled do světa hub a koloběhu jejich života. Vaším úkolem je pak zajistit co nejvíce výtrusů, díky kterým můžete nechat vyrůst nové typy hub, které jsou prezentovány na kartách. Jednotlivé akce nejen že dávají smysl, ale jejich provádění se nám brzy dostalo pod kůži. Hra pak dokáže být rychlá i ve čtyřech hráčích, kde vás zároveň čeká mnohem více interakce a škození, než v případě hraní ve dvou. Ideální tedy je, když se u stolu sejdete alespoň tři. Ale zpátky k hratelnosti.

Ve svém tahu můžete pohybovat mateřskou houbou, kterou obdržíte už během přípravy a jednak získávat žetony hmyzu z některých mapových dílků, za druhé pak semenit a tím v kostkou určeném směru rozhodit dřevěné kostičky vaší barvy, které znázorňují výtrusy. Vaší mateřskou houbou navíc můžete zabrat výtrusy soupeřů a ty pak během "placení" za nově vyloženou houbu považovat za své. Každá nová plodnice, kterou znázorňuje jak krásně ilustrovaná karta, tak dřevěný žeton ve tvaru hřibu, se může vysemenit celkem dvakrát a nakonec musí jít do úpadku, nebo dle správného názvosloví do rozkladu. V takovém případě zasunete kartu pod stylovou dvouvrstvou podložku tak, že bude čouhat jen její spodní část s novou vlastností/efektem. Herní plochu můžete zároveň rozšiřovat pomocí nových trojúhelníkových dílků. Což mě opět vede k tomu, že tady na první dobrou nevidím žádný les, ale plochu, na které se střídá několik barev a zejména během prvních partií, mi přišla celá tahle deskovka spíše abstraktní. To se ale časem změnilo a čím více času jsem se hrou strávil, tím víc se herní plocha začala proměňovat v hostinou krajinu plnou hub, které bojují o svou dominanci.

To není jediná věc, ke které jsem se musel dopracovat, například během prvních partií jsme hráli jen ve dvou a tady zkrátka každý jel tak říkajíc na svém písečku a bez interakce mezi hráči je zážitek z Podhoubí poloviční. Abyste to špatně nechápali, nic vám nebrání "zaútočit" na vašeho soupeře a přerušit mu jeho síť výtrusů, ale ve čtyřech hráčích k tomu dochází už od prvních tahů mnohem častěji. Možná teď uvažujete, jestli jsem ze hry nadšený, nebo mě spíše zklamala. Ani jedno. Osobně jsem to měl jako na horské dráze, od mírného zklamání, po naprosté nadšení, kdy jsem se těšil, až hru ukážu novým spoluhráčům. Nakonec jsem se ustálil někde mezi třemi až čtyřmi body na naší stupnici.

Podhoubí je opravdu krásně zpracovaná hra, která dokáže ohromit i v základní verzi a v klidu si tak obhájí i cenu okolo jedenácti stovek. Na jednoznačné doporučení to za mě tentokrát nebude. Ovšem v případě, že jste fanoušci do houbaření a tohle téma by vás v deskovkách zajímalo, je to určitě skvělá volba a budete spokojeni.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 3+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.