recenze - PANSTVÍ HRŮZY – HADÍ CESTA

Na deskovou hru Panství hrůzy v její druhé edici jsme se u nás dívali už několikrát, stejně jako na Temné znamení a karetní Arkham Horror. Hry inspirované dílem H. P. Lovecrafta patří mezi naše nejoblíbenější a téma kosmického hororu je zkrátka nevyčerpatelné. Důkazem je i poslední lokalizované rozšíření k Panství hrůzy, které nese název Hadí cesta.

Stejně jako v případě Ulic Arkhamu a Děsivých výprav, tady opět máme velkou a hlavně pevnou krabici. Ta se bude hodit především těm, kdo si chtějí, podobně jako já, jednotlivé expanze udržovat oddělené. Další možností je samozřejmě pořízení nějakého promyšleného insertu a trochu efektivnějšího uložení hry v krabici od základu. Tak či tak, Panství hrůzy si i v novém rozšíření zachovává krásné kresby na kartách od předních deskoherních ilustrátorů a to samé můžu říct o grafice mapových dílů, na kterých se to tentokrát, díky zasazení, hemží nejrůznějšími přírodními motivy. Zároveň jsem moc rád, že nás tohle loučení zavedlo zase někam úplně jinam, než jsme byli v předchozích scénářích zvyklí.

V aplikaci si opět přidáte nové rozšíření do vaší kolekce a následně dostanete na výběr ze tří nových scénářů. Ty se mimo jiné liší svou obtížností, takže tradičně začínáme tím nejjednodušším, který nese název Džungle se probouzí. Pravidla si nejspíše budete pamatovat ještě z předchozích partií a pokud jste náhodou zapomněli, jakým způsobem provádět jednotlivé akce, stačí vám pročíst poslední stranu z původního sešitu pravidel a samozřejmě se i podívat na pravidla nová. V hadí cestě se nacházejí dva nové prvky terénu. Jedním z nich je suť, která bude vyžadovat siláka, nebo alespoň nějaký pevný nástroj, pomocí kterého se jí zbavíte. Pak jsou tady žetony Porostu, kolem kterých se musíte pohybovat opatrně, popřípadě jim zastřihnout jejich otravné větve sečnou zbraní. Nejednou se nám stalo, že nám nějaká popínavá prastará rostlina sebrala předmět a jak se říká, co příroda schvátí…

Pojďme se ale posunout na začátek scénáře. V první fázi vás aplikace vyzve k výběru vyšetřovatele a rovnou vám samozřejmě doporučím zvolit některého ze čtyř nových, které najdete v krabici Hadí cesta. Opět zapomeňte na klasické detektivy, najdete tady například průzkumnici Ursulu Downsovou, nebo vedoucího expedice Leo Andersona, které jsme si také pro úvod vybrali. Jakmile si každý zvolí postavu, vezme si její kartu vyšetřovatele, figurku a aplikace vám následně nabídne sadu úvodních předmětů, o které se vaše postavy musí co nejefektivněji podělit. Tady se samozřejmě nic neliší od předchozích scénářů. A teď už konkrétně. První scénář vás zavede na zahradní slavnost, kde vám movitý sběratel předvádí své nejnovější "úlovky". Vynášení artefaktů z džungle, především pokud se jedná o figurky zvířat, je zločin podobný vykrádání hrobek, a tak není divu, že vás za něj příroda potrestá.

Zahrada se v jednu chvíli změní v kus džungle obrostlé stromy a hrozivé liány se omotají kolem honosné rezidence. A přesně tady je vaše parta vyšetřovatelů vhozena do děje. První scénář patří opravdu mezi ty jednodušší a poměrně rychle vám dojde, jakým směrem se bude ubírat a co se stane vaším cílem. Nechybí tady pár soubojů, prosekávání se hustým porostem, ale nemine vás ani temnota. Už od prvních tahů si vyzkoušíte oba nové terénní prvky a jak už jsem psal, setkání s Porostem vás při troše neopatrnosti může stát některý z předmětů. Nicméně, tento scénář nám nepřišel moc náročný a zajistit si všechny potřebné indicie se nám povedlo takřka bez úhony.

Teď uděláme menší skok a vrhneme se na třetí scénář, který nám slibuje tu nejvyšší možnou obtížnost. Pokud máte fobii z hadů a zároveň se rádi bojíte, je Yigův ztracený chrám ideální volba. Další zajímavou volbou pak může být i vyšetřovatel, který svou schopnost využívá výhradně v exteriérech, v chodbách starodávného chrámu se mu to bude určitě moc hodit. No, to bychom nebyli my, abychom si právě chudáka hvězdáře Witherse nezvolili jako jednu z postav. Na tenhle scénář jsme se moc těšili a proto jsme mu také dali přednost, navíc to měla být pořádná výzva.

Tady už zkrátka není čas na žádné vtipkování, jde o osud celé naší civilizace a tak se nebojácně spouštíte do útrob Yigova chrámu. Vše působí nejen děsivě, ale především majestátně. Však se zde také sešli hadí kněží, kteří chtějí vyvolat svého boha. Zkrátka jste sem nepřišli obdivovat peruánskou architekturu, místo toho během řešení hádanek narážíte na pozůstatky hadích hybridů. Celá herní plocha se v průběhu prohledávání slušně rozroste a všechno samozřejmě spěje ke konfrontaci s nejrůznějšími hadovitými potvorami. Rád bych se vyhnul nějakým dalším spoilerům, ale s tou obtížností to nakonec není tak strašné, zkušení hráči podle mě nebudou mít problém, pokud budou postupovat systematicky a to v bojích i při řešení hlavolamů.

Zpátky ale k druhému scénáři s názvem Do temnoty. Ten by měl mít dle autorů obtížnost 4/5 a herní doba by se měla blížit třem hodinám. Obojí mohu potvrdit. Už podle názvu vám bude jasné, že i když se scénář odehrává v Jihoamerické džungli, budete obklopeni temnotou. Tady se vám tedy chudák Withers může dost dobře hodit, přeci jen, během temné noci neznečištěné světelným smogem, má nejlepší výhled na hvězdy. Každopádně si ale budete muset chránit vaše pochodně, díky kterým se můžete relativně bezpečně pohybovat i v těch nejtemnějších zákoutích. Velmi relativně.

Pořadatelé expedice nám slibovali, že budeme vykonávat činnost jakéhosi konzultanta. Chyba lávky. Po vašem příjezdu není váš doprovod na místě, blíží se večer a mezi stromy pomalu mizí poslední paprsky světla. Kolem vás se nachází hned několik artefaktů, které ale nevypadají jako typické předměty místních Peruánců. Tábor by neměl být daleko, ale déšť nebude pochodním příliš svědčit. Tohle mi přijde jako typická lovecraftovská zápletka a jak už jste možná pochopili, mapové dílky vás budou postupně provázet skrze džungli. Opět nechci nic moc prozrazovat, ale brzy vám bude jasné, že vše spěje k jednomu velkému souboji, na který se musíte co nejefektivněji připravit. Zkrátka nic pro ofidiofobiky. Ano, to je ta (podle mě obrovská) skupina lidí, která má nepřekonatelnou averzi k hadům.

A je to tady, skoro sedm let nás vydavatelství Blackfire (dnes již Asmodee) zásobovalo obsahem do Panství hrůzy, ale skončit se má v nejlepším. Ve skutečnosti pro mě tyhle tři "liánovito-hadí" scénáře patří spíše mezi ty slabší, laťka zkrátka byla nastavena velmi vysoko. Stále se ale jedná o dobrodružství, která by si asi žádný fanoušek lovecraftovských povídek neměl nechat ujít. Možná by někoho mohlo napadnout srovnání s nejrůznějšími únikovkami, které u nás vycházejí jako na běžícím páse a často dokážou také velmi dobře vtáhnout do děje a navodit atmosféru. Panství hrůzy je ale v tomto ještě o notný kus dále. Tohle je prostě velká hra se vším všudy, včetně skvěle zvládnuté aplikace a já už se těším, až si všechny ty příběhy po letech zahraju znovu a začít můžu vlastně hned.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.