recenze - OSTROVY TITÁNU

"Toto je příběh z dávných časů. Z času mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami…" Přibližně do této doby je zasazena také následující hra plná Titánů a monster bájné Atlantidy.

V poměrně masivní a těžké krabici najdete hned šest desek s kartonovými žetony k vyloupání - no to jsou žně. Dále pak různé karty, kostky, podstavce, pytlíky, hrací desky… Je toho tedy požehnaně. Ačkoli krabice postrádá jakýkoli insert, obsahuje uzavíratelné pytlíky a je jich dost, aby každá jednotlivá komponenta měla své vlastní místečko. První příprava hry nám trvala dobrou půlhodinu a hra rozložená na stole zabírá opravdu hodně místa, ale vypadá naprosto úžasně! Titáni už čekají na povolání do boje a monstra vyskakují z vulkánů se slinami u tlam. Co musím pochválit, jsou právě zmíněná monstra, která se zasazují do plastových podstavců a tak na mapě pěkně stojí. Bude hra také tak náročná, jak se jeví?

Před sebou má každý hráč svou originální, zatím prázdnou, mapu ostrova, kterou se bude snažit strategicky zaplnit tak, aby nasbíral celkem pět vítězných bodů a zároveň na jeho ostrově nesmí být žádné neporažené vražedné monstrum. Princip nakonec tak složitě nevypadá. Ze společné zásoby si začínající hráč vezme akční kartu, na které leží různě velký žeton krajiny pouště, hor, lesa, vody anebo vulkánu. Pokud se objeví v nabídce vulkán, vychrlí také různě mocné monstrum.

Kromě toho také disponujete svými pomocníky, hoplíty, a orichalkovou rudou, což je místní platidlo. Jak ale získat zmíněné vítězné body? Pět kousků, zdá se, je poměrně málo, ale hned po prvních dvou kolech je nám jasné, že tak jednoduché to nebude, neboť monstra se rojí jako houby po dešti, boje s nimi nejsou žádný med, postavit si budovu je skoro nemožné a o získání zdrojů se taky musíme solidně snažit.

Situace se vám stále mění pod rukama a vy tak musíte reagovat a měnit svou strategii, protože soupeři vám mohou v každém svém tahu pořádně zatopit. Například vám seberou dílek mapy, který zrovna potřebujete nebo naopak vytouženou akci. Bez ní se totiž taky vůbec nemusíte hnout v daném kole z místa a koupit si ji je dosti drahá záležitost vzhledem k tomu, jak jsou zdroje omezené. Kromě rozšiřování mapy, bojů s monstry a výroby orichalkových medialonů, můžete také stavět různé druhy budov, ale jen na tomu určeném druhu krajiny, ne vedle neporaženého monstra a tak dále. A budovy určitě chtít budete, protože modifikují významně hru. Například taková Socha vám zlevní nákup akce navíc nebo třeba Oblouk vám zajistí jeden extra nuget orichalka za každý vyhraný souboj s monstrem. 

Můj ostrov je sice neúrodný, je to samá poušť, ale jelikož i poušť může přilákat jednoho z Titánů, hned jdu využít jeho schopností a porážím bez hodu kostkami jinak brutálně silného Kyklopa a získávám tři nugety orichalka, což je neuvěřitelné bohatství. Hned v dalším tahu si tak můžu za pět nugetů vyrobit medailon, který mi přinese jeden vítězný bod. A pokud mi Honza zase nevyfoukne jeden z dílků lesa anebo si nevšimne, že si přízeň mého Titána může naklonit rozšířením své pouště, pak budu moct postavit i Orákulum a přilákat druhého Titána, což je další vítězný bod. Hm a nebo si může naverbovat další hoplíty a tímpádem bude začínající hráč, postaví si chrám přes vulkán (žolíka)... A co když mi vyfoukne tu balistu, na kterou čekám? Potřebuju porazit ještě jednu hydru. Doprčic. A takhle to bylo pořád.

Ve hře je tedy nutné strategizovat a rozhodně nebudete mít čas se koukat do mobilu, protože každý soupeřův tah může změnit průběh vašeho kola a tak musíte přemýšlet hodně dopředu, ale zároveň se přizpůsobovat nastalé situaci. A nakonec, ačkoli se může zdát cíl už na dosah ruky, stačí jeden nezdařený hod kostkami (ano, přesně to se mi ve finále stalo), monstrum vás porazí a o výhře si můžete nechat zdát. Náhody je tady ale celkem poskrovnu a i když v draftu jí je dost, možností, jak ji eliminovat a cest, kterými se vydat, je spousta a všechny jsou pravidly tak dobře ošetřené, že se nikdy nedostanete do slepé uličky. 

Pokud se jedny dveře zavřou, pak se… Však to znáte. Tady to rozhodně platí a je to prostě zábava. S malými dětmi si ji sice nezahrajete a na výlet do hospody si ji asi taky nevezmete, ale pokud budete mít dostatečně velkou hrací plochu, alespoň jednoho soupeře a minimálně hodinu času, pak směle do toho! Máme tady další úžasně dynamickou a akcí našlapanou hru, u níž čas letí, ani nevíte jak, nenudíte se ani minutu a už se nemůžete dočkat každého dalšího tahu. Jednoduše pecka!

Petra

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 5/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku, a pamatujte, že na Gorgonu platí zrcadlo!