recenze - NEKOJIMA

01.09.2024

Rovnováha, obratnost, preciznost, tak která z těchto tří věcí je vám úplně cizí? Pokud jste vyjmenovali alespoň dvě, čekají vás během hraní Nekojimy docela perné chvíle. Tohle je zkrátka zábava pro trpělivé hráče, kteří dokáží zachovat klid a rozvahu.

Co jiného hledat v krabici se hrou, ve které budete stavět sloupy elektrického vedení, než sloupy elektrického vedení. Jedná se o dva různě vysoké dřevěné špalíky, které jsou propojeny špagátem v jedné ze tří barev. Růžový krátký, delší bílý a dlouhý modrý vodič poslouží nejen k zásobování elektrickou energií, ale především k zavěšování žetonů koček. A mimochodem, tohle s vaší kočkou rozhodně nezkoušejte. Kromě sloupů (denchuu) a koček tady máme ještě stylovou herní desku, která bude sloužit jako podklad pro celou tu změť kabelů ověšených kočkami. Zapomenout nesmím ani na sadu kostiček, které budete tahat z plátěného pytlíku a taky kostky oblastí. Co se týče zpracování, tak vše působí velmi kvalitním dojmem a povedená je i grafika a ilustrace, které jsou tedy použity pouze na kruhové herní desce a žetonech koček.

Obsah krabice jsme si tedy zběžně prošli, a teď nás čeká se to celé naučit. Tohle také nebude na dlouho, protože brožurka s pravidly představuje v podstatě čtyři stránky, na kterých jsou pak navíc popsány herní varianty a solový režim. Suma sumárum, za deset minut máte přečteno a hru připravenou na stole. Teď před vás hra postaví první důležité rozhodnutí. Pustíte se do hraní kompetitivně, nebo kooperativně? Samotná hra probíhá v obou režimech velmi podobně, s tím rozdílem, že v kompetentní variantě bude ve vašem zájmu, aby některému ze soupeřů celá "stavba" spadla. Kooperativně se pak snažíte postavit co největší část elektrického vedení pomocí jednotlivých denchuu.

Celá partie probíhá od počátku až do konce úplně stejně. Hráč na tahu hodí kostkami oblastí, díky kterým zjistí, z které a do které oblasti na herní desce povedou nové sloupy elektrického vedení. Popřípadě vám oblast zvolí soupeř, nebo si ji můžete zvolit sami, záleží jaké budete mít štěstí při hodu kostkami. Následně si z plátěného pytlíku vytáhnete kostičku, která rozhodne o barvě denchuu, nebo v případě černé kostičky bude na konci tahu následovat zavěšení kočky vámi (v kooperativní verzi), případně soupeřem, kterého zvolíte v jeho tahu (v kompetitivní variantě).

Následně se se zatajeným dechem opatrně pokoušíte natáhnout drát vedení mezi danými oblastmi. Můžete stavět do pater a sloupek tak šponovat do výšky, ale zásadní je, že se dráty nemohou vzájemně dotýkat. Prostě žádná drátová romantika, musíte se postarat o to, aby to mezi dráty nezajiskřilo. Na druhou stranu, kočky se na dráty mohou věšet za ocas, nebo za packu, prostě jak vám to bude vyhovovat z hlediska udržení rovnováhy. Na to musíte ostatně myslet už během stavění denchuu a připravit ho na následné zavěšení kočky.

Možná si teď říkáte, je tohle vůbec deskovka, není to spíš jakási stolní varianta twisteru, ve které si nemusíte šlapat na hlavu? Nebo taková složitější Jenga? Vlastně jo! Těch vyloženě dexterity her jsme u nás na blogu zas tolik neměli, nejvíce si samozřejmě pamatuju na Junk Art, který má k Nekojimě dost blízko a také mimochodem nabízí hned několik herních režimů. Zapomenout nesmím ani na Rytíře Klouzka, ale samozřejmě tady máme spoustu her, které obsahují dexterity prvky, jako třeba skvělý Loony Quest, nebo Fuse a takových kousků bychom už rozhodně našli mnohem více. Pořád si ale nemyslím, že by tady byla velká konkurence a až tolik možností ke srovnání.

Nekojima totiž podle všeho nechce být hříčkou, kterou hodíte do police vedle Pétanque a kolečkových bruslí, ale snaží se zařadit mezi klasické deskovky, jako "trochu jiná alternativa". K tomu mi ale trochu chybí větší výzva. Nám se například po nějakých deseti docela pohodových partiích podařilo v kooperativní variantě postavit všech sedm úrovní a tady vám nezbyde nic jiného než si se spoluhráči (velmi opatrně) plácnout a pogratulovat k úspěchu. Tím jste vlastně celou Nekojimu "dohráli" a zbývají vám už jen výzvy v podobě městské džungle, kde vám ve stavbě třetích pater zabrání žetony ptačích hnízd.

Varianta mrakodrapy zase dovoluje postavit jen dva nosné sloupy v každé ze čtyř oblastí a nakonec jsou tady ještě specialisté, kteří nepromíjí jakékoliv zaváhání i během samotného stavění. Stále vás ale čeká to samé, v podstatě se jedná o jedinou aktivitu, a to je co nejopatrnější stavba dvou propojených sloupů a případné zavěšení žetonu kočky. Stačí to? S odřenýma ušima. Nekojima má tu obrovskou výhodu, že je velmi chytlavá a napínavá. Napětí se samozřejmě stupňuje, čím blíže jste cíli a to finální sedmé úrovni.

Asi jste z předchozích řádků pochopili, že já osobně jsem dal přednost kooperativní variantě a společné cestě za postavením dokonalé sítě vodičů ověšených kočkami. Soupeření tady podle mě moc nefunguje a nepřijde mi, že by měl některý z hráčů u stolu radost z výhry, díky tomu, že se celý výtvor zbortil. Pokud ale máte podobné škodolibé choutky, a raději věci bortíte, než budujete, mohlo by to být něco pro vás. Ale raději se nad sebou zamyslete. :)

Kdybych si měl ve sbírce nechat jedinou dexterity hru, neexistuje důvod proč by to nemohla být Nekojima. Já osobně bych se navíc bez tohoto typu her obešel, ale při srovnání například s Junk Artem, nebo klasickou Jengou má pro mě Nekojima jasně navrch. Ale abychom tu místo recenze nakonec neměli jen nějakou rozvahu. Nekojima je pěkně zpracovaná hra, rozhodně to není deskovka, o kterých u nás běžně píšeme, i přes to jsem si každou partii užíval. Nechybí tady už několikrát zmiňované napětí a nakonec, po položení posledního denchuu i velká porce zadostiučinění. Nebo zklamání po zdrcujícím pádu celé konstrukce. V tomhle ohledu vlastně nemám co vytknout a zbytek vám snad napoví předchozí odstavce.

Petr


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.