recenze - MONOPOLY GAMER

Je pátek večer a hodiny už ukazují, že by se měl dodržovat noční klid. Popíjíme pivo a u toho řešíme, jakou deskovku vytáhneme. Já už mám ale něco připraveno, a protože jsem tady pan domácí, tak hlasování rovnou přeskočíme. Přináším na stůl barevnou krabici Monopoly Gamer a dočkávám se dvou úšklebků a jednoho povzdechu. Však počkejte bando, až to rozložíme na stůl.

Jsme tady čtyři, což přesně zapadá do mého plánu, je to totiž zároveň ideální počet hráčů pro tuhle deskovku. Z krabice vytahuju herní plán a sadu karet, pomalu si tak získávám pozornost, ale ještě to není úplně ono. Pak na stůl položím kostky a sadu figurek. Yarkovi málem vypadnou oči z důlku a holky jsou skoro dojaté. Bohužel ale máme problém, všichni chtějí být Mario.

A co kdybych vám nejdřív vysvětlil pravidla? Ne? Dobrá, ještě se na chvilku zastavíme u toho designu. Celkově je podle mě hra zpracována velmi slušně. Herní plán i karty obsahují ilustrace z videoher a to konkrétně z Mariova univerza. Fanoušci tady najdou známé hrdiny i nepřátele a k tomu spoustu míst a předmětů z legendárních plošinovek. Například mince a trubky z Maria zná asi každý. No a pak tady máme figurky, v krabici jsou čtyři, každá je z kvalitního plastu a vypadají jednoduše luxusně. A teď už můžeme k těm pravidlům.

Pokud znáte klasické Monopoly, bude pro vás všechno hračka. Já jsem u téhle hry strávil v dětství spoustu hodin a ne vždycky mě tahle hra úplně bavila. Nebo, abych to trochu upřesnil, nebavila mě víc než hodinu, pak už jsem vlastně hrál spíše s nechutí. U stolu jsme dneska čtyři a světe div se, jsem jediný kdo má s Monopoly zkušenost. Verze Gamer je ale o dost rychlejší a akčnější. Pravidla jsou sepsána přehledně, spousta mechanik je na svém místě, ale zároveň je tady hodně úplně nových věcí. Český překlad má pár mušek, ale to mi v učení naštěstí moc nebránilo. Teď to jen vysvětlím těm třem nerdům a může začít zlatý hřeb večera.

Stejně jako v klasických Monopolech i tady házíte dvěma kostkami. Na jedné najdete standardně čísla 1-6 a na té druhé jsou speciální akce, které znám ze závodní hry Mario Kart. Každý hráč na tahu se tedy hýbe a hraje speciální akci a to v libovolném pořadí. Pokud při ukončení pohybu stoupnete na pole s nemovitostí, můžete si ji koupit a nebo ji poslat do aukce. Pokud dojdete na pole s potrubím, budete přeneseni až na to následující, což je velký kus cesty po herním plánu. Cestou navíc posbíráte všechny mince. Kartonové drobáky tady vypadávají z vašich soupeřů právě při použití akce z druhé kostky. Tohle se mi na hře libí, je to totiž opravdu "Mariovské".

Nechci popisovat hru dopodrobna, to už si rovnou můžete přečíst pravidla. Co ale musím zmínit jsou souboje z bossy. Pokaždé když projdete startem, vytáhnete si kartu bosse a musíte ho zneškodnit. Souboj je vlastně jen hod kostkou a body, které za něj získáte jsou podle mě krapet přestřelené. Tohle je věc, kterou mě autoři hry moc nepotěšili a vnímají to tak bohužel všichni u stolu. Ale to už porážíme posledního padoucha a hra končí. Sčítáme body z nemovitostí, z karet poražených bossů a z mincí. Nakonec ještě zjišťuju, že zatím co jsem byl pro vodu se šťávou, tak kamarádka Peťka trochu podváděla. Pokud bude tak hodná a udělá my korekturu tohohle článku, odpustím jí to. 

Jak je asi vidět z řádků výše, jsem velký fanda Maria, Nintenda a celkově videoherní popkultury. Na druhou stranu se mi vůbec nelíbí ždímání značek a jejich nesmyslné prolínání. Monopoly Gamer podle mě dávají smysl. Jasně, není to žádná velká strategie, ale jednoduchá rodinná hra plná náhody. Souboje s bossy postrádají smysl, naproti tomu vypadávání a sbírání mincí je opravdu tematické. A moc pěkně se na to kouká ne?

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 3/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku