recenze - MODRÁ LAGUNA

Ostrovy Modré laguny jsou proslulé svými písčitými plážemi, popíjením Long Island Iced Tea na lehátku a pozorováním snědých polynésanek oblečených jen do kokosových skořápek. Ničeho z toho se ve hře Modrá laguna nedočkáme, tak snad nás překvapí něčím jiným.

Co v ní teda najdeme? Mapu s osmi ostrůvky, spousty dřevěných surovin, jeden slušivý pytlíček, originální dřevěné chatrče a samozřejmě kopu polynéských osadníků. Vše naskládáno v krabici v insertu. Žetony osadníků mají kvalitní tloušťku, a je zajímavé, jak jen o něco tvrdší karton udělá velký dojem. Bohužel, hrací deska ve mě velké dojmy nezanechává. S kresbou mapy si mohl autor více pohrát a domalovat hezké detaily, jak to funguje třeba u Kingdomina, a tak mi celá mapa přijde taková nemastná, neslaná.
Je to důvod, proč neuvažuju o trofeji za design, ovšem i přesto vypadá hra celkově hezky a určitě si zaslouží pochvalu.  

V Modré laguně nehrajete za mladé ztroskotance, ale za osadníky, a ani nejde o romantickou hru, ale o strategickou s prvky area control a sbírání surovin. Téma a název téhle deskovky je naprosto abstraktní záležitost.

Smyslem hry je pomocí žetonů sesbírat co nejvíce surovin, které jsou rozeseté různě po mapě, přitom se vetřít na co nejvíce ostrovů, a pokud všechny žetony propojíte v jednoho dlouhého hada, tím úplně nejlíp. V Modré laguně se totiž všechno boduje.  

Po sesbírání všech surovin nastává druhá fáze, ale nečekejte žádnou revoluci, jelikož po sečtení všech možných bodů se vrátí suroviny zpět na mapu, a "boj" s drobnými změnami může začít nanovo. Teprve až po druhé fázi se sečtou body z obou kol, a poté se rozhodne o vítězi - nejlepší polynéský počtář.

Počítání bodů je něco, bez čeho se neobejdete. Počítáte body během hry, na konci, počítáte žetony, počítáte zbylé suroviny... Počítáte každý svůj tah, což je u strategicky logické a takové abstraktní hry pochopitelné, ovšem Modrá laguna to neumí správně podat a trpí tím celá hratelnost. Chybí jí zábavný prvek, bez kterého jde v jádru jen o syrovou strategii. A nepomáhá ji ani kabát Odvážné Vaiany. 

Tím se dostávám k tomu, pro koho je vlastně Modrá laguna určená. Pro děti je hra příliš počítací, pro rodiny málo zábavná a pro zkušené hráče zase tématicky infantilní. Pokud bych chtěl s někým porovnat logické myšlení a své počtářské schopnosti, raději sáhnu po Království.  

Řeknu to bez pozlátek - Modrá laguna mě bohužel nezaujala. Nebo ještě jinak - je to nuda. Autoři pravděpodobně chtěli dosáhnout zvláštní kombinací hratelností a designu univerzální hry pro všechny, ale nakonec z toho vznikla hra, podle mě, pro nikoho. Možná pro dětské chytráčky z Mensy, ale na Deskologu nejsme děti a už vůbec ne chytří.
Vzhled sám o sobě je hezký a dokážu si ho představit ve hře pro děti s úplně jinými pravidly.

Yarek, the párek 

Hodnocení hratelnosti: 2/5

Hodnocení designu: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku