recenze - MESSINA 1347
Tuzemští herní designeři se ve světě neztratí a pořekadlo o zlatých českých ručičkách platí v deskoherní branži beze zbytku. K těm aktuálně nejvýznamnějším českým designerům rozhodně patří Vladimír Suchý, kterému se už několikrát podařilo zabodovat na poli komplexních euroher a úspěchu se mezi deskohráči může těšit i dnes recenzovaná Messina, kterou vytvořil společně se španělským designerem Raúlem F. Apariciem. Ano, není to jeho nejnovější počin a ano, recenzi na Woodcraft (u nás Truhlaříci s.r.o.) přineseme co nejdříve, ale v následujících řádcích se pokusím popsat, proč bychom Messinu neměli přehlédnout.
Messina 1347 patří mezi hry, které mě osobně zaujmou na první pohled. Krabice totiž nehýří výraznými barvami, právě naopak, krásná a tematická ilustrace Michala Peichla dává téhle deskovce punc výjimečnosti. Pod víkem naleznete hromadu kartonů plných žetonů a destiček městských částí, které čekají na vyloupání. Nechybí tady ani sada dřevěných komponent představujících vaše služebníky a například i krysy, ale překvapivě v krabici nenajdete žádné karty. Veškerá grafika, včetně všech ilustrací, se řadí k tomu nejhezčímu, co jsem za poslední roky v eurohrách viděl, samozřejmě i s ohledem na ne zrovna veselé téma. Jedinou výtku mám ke kvalitě kartonu, protože nejspíš vinou slabé perforace, se mi během vyloupávání hned několik žetonů podařilo natrhnout. Messina tak dostala mírnou "patinu" dřív než bych si přál a pokud si hru pořídíte, buďte velmi opatrní.
Hned zkraje recenze musím pochválit perfektně sepsaná pravidla. Autoři totiž zvolili tu nejlepší možnou strukturu pro sepsání všech herních postupů a ještě to celé povýšili spoustou obrázků s příklady. Sešit s pravidly díky tomu dobře poslouží jako pomůcka pro vysvětlování Messiny novým hráčům a taky při dohledávání pravidel během prvních partií. Přehledně je tady popsána i úvodní příprava a i když těch kroků, které budete muset udělat, není zrovna málo, při každé další partii už budete dobře vědět, kam co patří. A proč se o tom tak rozepisuju. Messina by mohla na první pohled působit jako těžko přístupná deskovka, opak je ale pravdou, i když se samozřejmě nejedná o rodinný titul, neměl jsem problém ani při hraní s méně zkušenými soupeři.
Ve svém tahu přemisťujete (v prvním kole umisťujete) vaše služebníky na jednotlivé destičky městských částí a přístavišť. Následně můžete zachránit měšťany, bojovat s morem pomocí žetonu ohně a následně využít akci daného pole, nebo toto pole rovnou znovuosídlit. Záchrana měšťanů probíhá tak, že příslušný žeton šlechtice, jeptišky, nebo řemeslníka přesunete do jednoho z regionů na své hráčské desce a nebo v případě, že daný měšťan přišel do styku s nákazou, ho umístíte do karantény, ve které si pak po dobu dvou kol pobude. Tohle je samozřejmě velmi tematické, pokud pomineme, že samotná karanténa měšťana vždy uzdraví. Není to určitě naposled, co chválím tematičnost téhle hry, ale ještě bych rád vypíchnul velmi zajímavě vyřešený pohyb po městských částech. Při čtení pravidel mě jako první napadla hra Istanbul, ve které se taky přesouváte mezi jednotlivými akčními poli, ale v Messině tento worker-placement funguje přeci jen dost odlišně.
Je to tedy takový koloběh, při kterém zachraňujete obyvatele před nákazou, dáváte jim práci na svých statcích, pomocí ohně vzdorujete šíření moru a vyčištěné oblasti opět osidlujete, aby se do nich následně znovu dostal mor a vy získali možnost zachránit další obyvatele... No, neměli to tenkrát obyvatelé Messiny vůbec jednoduché a i vás bohužel čeká odstraňování žetonů měšťanů, kteří na konci kola zůstanou v blízkosti nákazy. Stejně jako sledování příjezdu dalších lodí do přístavišť. Opět velmi tematické a do hry to přidává i morální rozhodnutí, což u podobného typu euroher moc nevídám. Myslím si, že pokud si v té záplavě skvělých deskovek, které se na českém trhu v posledních měsících objevily, budete chtít vybrat právě Messinu, musí vám podobné téma sednout. Ale to už trochu předbíhám, zpátky ještě k hratelnosti.
Vaše statky můžete rozšiřovat o karanténní domky a dílny, které vám, po jejich obsazení pracujícími měšťany, přinesou odměny ve fázi produkce. Nesmím zapomenout ani na vozy, díky kterým budete moci převážet měšťany při znovuosídlení městských částí. Všechno je tady prostě promyšlené a takzvaně "na svém místě" a já jsem si i díky tomu každou partii užíval. Co mě pak opravdu překvapilo, je délka hry. Ve dvou jsme byli schopni Messinu v pohodě zahrát do hodiny, ve třech to bylo jen o pár desítek minut více. Vůbec se tedy nemůžeme bavit o nějaké "suché" eurohře, protože hratelnost je opravdu dynamická a pokud jste zvyklí, se během tahů soupeřů koukat na aktuální sportovní výsledky do mobilu, tady máte smůlu. Finální sčítání vítězných bodů je taky naprosto intuitivní a já už se zase mohu přestat rozplývat a pomalu se přesunu k našemu verdiktu.
Pokud bych měl na deskovce Messina 1347 vypíchnout jen jednu věc, bude to téma a jeho propojení s herními mechanizmy. Ok, to jsou spíše dvě věci. :) Tahle hra navíc skvěle balancuje poměrně nenáročná pravidla s opravdu komplexním herním zážitkem. A to celé je okořeněné krásnými ilustracemi Michala Peichla.
Petr
Hodnocení designu: 4+/5
Hodnocení hratelnosti: 5/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku