recenze - LIBERTALIA: PIRÁTI VZDUCHOLODÍ

Libertalie měla být údajně pirátská kolonie na Madagaskaru. Ráj na tropickém ostrově vybudovaný na principech lidské svobody a rovnosti. Jestli šlo o skutečnost, nebo smyšlenost se už nejspíše nikdy s jistotou nedozvíme. Názvem a tématikou se ovšem nechala inspirovat nová desková hra Libertalia: Piráti vzduchomoří. Vytáhněte kotvu a plnou rychlostí vzhůru do oblak.

Už hned v úvodu jsem vás trochu mystifikoval. Ve skutečnosti se nejedná o úplně novou hru. Pirátská Libertalia vyšla již před deseti lety. Proč tedy o ní píši jako o nové hře? Ihned vysvětlím... Po deseti letech si proslulý deskoherní designér Jamey Stegmaier "pozval" do své pracovny onu starou klasiku, kterou zgruntu oprášil a lehce přepracoval. Co se mu v té době honilo hlavou, a proč se takto rozhodl? To vám bohužel neřeknu, ale v rámci dnešní recenze můžu prozradit, jak dopadl výsledek.

Ve hře se budete vypravovat na plavby za hodnotnou kořistí. Stejně tak jako vaši rivalští soupeři. Přece vám ji nenechají zadarmo. Jen ten nejschopnější a nejvychytralejší admirál se stane na konci třetí plavby nejbohatším pirátem, a tudíž i vítězem hry. K tomuto cíli vám na létající lodi dopomáhá různorodá posádka. Každý člen posádky má jiné schopnosti, a proto je na admirálovi (tedy na vás), aby zvolil pro každou plavbu a ve správný moment ty správné členy.

Celkem je k dispozici do posádky úctyhodných čtyřicet členů (karet). Každý hráč má naprosto stejný balíček karet. Před každou plavbou se ovšem hraje pouze se šesti zvolenými kartami. Všichni hráči tak mají na začátku stejné možnosti. Od této chvíle je to však už jen na vás a vaši geniální strategii.

Jak už bylo zmíněno, tak každá karta člena posádky má speciální schopnosti. Všechny karty jsou očíslovány od 1 do 40. Čísla pak určují pořadí, v jakém se budou karty respektive schopnosti vyhodnocovat. Na začátku každého dne si všichni hráči naráz vyberou a tajně před sebe vyloží jednu kartu z ruky. Ty se poté otočí a seřadí právě podle očíslování. V případě shody (běžná situace) rozhoduje o pořadí pirátská reputace, kterou se rozhodně nevyplatí podcěňovat.

Plavba je rozdělena do několika dnů a dny jsou zase rozděleny do třech postupných fází, jako denní či večerní. Zatímco v denní fázi se vyhodnocují karty zleva doprava, tak u večerní fáze je to přesně naopak. Už by vám mělo pomalu přihořívat v čem tkví ta sranda. Pouze ve večerní fázi lze sbírat kořisti, ovšem pokud se vůbec dostanete na řadu. Karty se samozřejmě ovlivňují navzájem. Můžete soupeřovu kartu přesunout, odstranit, nebo mu ukrást kořist před nosem.

Libertalia je přesně ten typ karetní hry, ve které lze vymýšlet komplexní plán a strategii, ale za účasti náhody, a tak trochu i štěstíčka. Jedna soupeřova karta, a nemusí být zrovna silná, vám může zhatit celý den plavby a vy odplujete se staženou plachtou a bez kořisti. Výhodou je, že na začátku hry mají všichni stejné karty a vy můžete jakžtakž odhadovat, co by mohl soupeř zvolit. Tahle výhoda je logicky oboustranná.

Kořistí je několik druhů a vy můžete strategicky volit (pokud se k nim dostanete), které se vám zrovna nejvíce hodí. Každá kořist má jiný význam a dokonce schopnost. V konečném důsledku je stále hlavním cílem nasbírat co nejvíce mincí, respektive vítězných bodů. That simple.

Největší a nejočividnější proměnou prošla grafika. Od drsných pirátů a tmavých barev se hra přesunula vzhůru do oblak ke zvířecím antropomorfním postavám a křídovým barvám. Vše je hezounké, světlounké a barevňoučké. Takové rodinnější, řekl bych. Co se týká kvality, zde nemusíte pochybovat. Hry z pece Stonemaier Games si poslední léta udržují velmi kvalitní zpracování, a to od krabice, přes insert, návod, až po hlavní herní komponenty. Například dlaždice kořistí jsou jako jahůdky na sladkém dortu. Pokud jste ale odvěkými hráči původní edice Libertalia, může vám tato infantilnější změna vadit, některé možná dokonce odradit. Mě nová grafika padla do oka, takže se protestní zapálení konat nebude.  

Připravených balíků je tady až pro šest hráčů, což je relativně vysoký počet. Rozumějte, čím více hráčů, tím menší kontrolu nad svou strategií máte. Pro variantu dvou hráčů je k dispozici neutrální postava se specifickou schopností. Mechanicky to funguje dobře, ale není to úplně vončo.

Nejsem velký nadšenec do karetních her (pokud to není přímo párty hra), ve kterých se snažíte předvídat soupeřovy tahy a ten se zase snaží předvídat ty vaše. Většinou to pak dopadne random 50 na 50. Libertalie je přesně takovou hrou. Čím více hráčů, o to větší chaos. Pokud ale vítězství (a prohru) nebudete brát příliš vážně, můžete se u pirátského hrocha kormidlující létající loď slušně pobavit.

Yarek, the párek

Hodnocení designu: 4+/5
Hodnocení hratelnosti: 3+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku