recenze - KRYSY Z WISTARU

Výborně, máme tady málo roztomilých zvířátkových her, takže rychle sem s nějakou další a ještě roztomilejší. Sarkasmus ale v tomto případě není na místě, protože dnes recenzovaná deskovka se věnuje hlodavcům a jejich úprku z biochemického institutu Wistar, což mě osobně zní velmi originálně. Takové téma vybízí ideálně k nějakému příběhovému taktickému dungeon crawl, ale nenechte se mýlit, Krysy z Wistaru jdou úplně jinou cestou.

Brzy po otevření krásně ilustrované krabice vám bude jasné, že se jedná o čistokrevné euro. Ti rozumnější z vás si to pak určitě zjistí před samotným nákupem hry. :) Co se týče obsahu, nenajdete toho pod víkem vůbec málo. Škoda je, že si všechen obsah nebudete moci rozdělit do nějakého praktického insertu a budete si muset vystačit s plastovými sáčky. Je tady spousta krásně ilustrovaných destiček a karet, které má na starosti dvojice Candida Corsi, Sara Valentino. Po grafické stránce se jedná o opravdu krásnou hru a platí to samozřejmě i pro velký herní plán, na kterém hned objevíte jednu zvláštnost. Před první partií si k němu budete muset přidělat otočný disk akcí, k čemuž byste běžně použili klasické plastové "cvočky", tady se ale jedná o kovovou kombinaci plochého šroubku a matky (spojovací čep). I takhle se dá dosáhnout toho, aby hra neobsahovala žádné plastové komponenty. Tedy až na ty pytlíky.

Až si pořádně nastudujete pravidla, čeká vás poměrně snadná příprava, po které už můžete začít obdivovat hru rozloženou na stole. Krysy z Wistaru vypadají vážně skvěle, herní desky zdobí roztomilé figurky krys a jejich velitelů a všechno k sobě pěkně ladí. Člověk má hned chuť vzít jednoho velitele a provést první akci. Akce se mimochodem provádějí na kruhovém disku akcí, který obsahuje hned šest různých sektorů. Každý sektor vám pak dovolí provést jednu hlavní a jednu vedlejší (bonusovou) akci, díky nim pak můžete získat jednu ze základních surovin (dřevo, kov), vzít si na ruku nové karty projektů, vylepšit si svou desku hráče a nebo, což je velmi důležitá součást hry, pohybovat se mezi místnostmi statku s vaší průzkumnou myší. V domě můžete otáčet karty úkolů a dané úkoly plnit, pomáhat vám v tom mohou i stany, které slouží jako jakýsi záchytný bod. Ještě jednou opakuji - není toho tedy vůbec málo a to jsem ještě neskončil.

Svůj herní prostor si vylepšujete nejen hloubením komor, stavbou postelí a získáváním destiček myší, ale taky hraním karet projektů, nebo lépe řečeno výrobou nejrůznějších nástrojů. Autoři byli při vymýšlení karet projektů opravdu nápadití a i díky nim je hra nejen pěkná, ale i silně tematická. Tak například. Jedna skupina krys operuje v lese, aby podporovala určité akce na disku akcí, průzkumník prohledává dům a snaží se dostat až k vytouženému sýru. A i když to může znít jako roztomilá hlodavčí idylka, rozhodně bych neřekl, že se jedná o rodinnou hru, právě naopak. Krysy z Wistaru představují poměrně komplexní herní zážitek s velkou hromadou rozhodování a během svého tahu se můžete bez problému na pár minut zaseknout. Hlavní a bonusovou akci totiž můžete hrát v libovolném pořadí a už jen tento výběr dá někdy pořádně zabrat. Pokud si naplánujete své tři akce pro dané kolo, dost určitě se vám stane, že ty nejvýhodnější vám zaberou soupeři, pokud budete plánovat ještě více dopředu, musíte počítat s tím, že se celá nabídka akcí na konci kola pootočí.

Krysy je potřeba neustále přesouvat mezi lesem, statkem a norou, síla prováděné akce je totiž závislá na jejich počtu v daném sektoru. Během první partie jsme například nevěnovali až takovou pozornost prohledávání statku a plnění karet úkolů, spíš jsme šli cestou hloubení a budování na vlastních hráčských deskách. Do toho je potřeba hrát karty, které se navzájem doplňují a obsahují ikony, na které zas další karty odkazují. Tohle všechno nejen uhlídat, ale i dobře zahrát, zabere několik partií. Krysy z Wistaru se zkrátka nesnaží hráče vodit za ručičku a dávat mu nějaká vodítka, ne, tady si můžete klidně vybrat špatnou strategii, skončit s minimem bodů a pak zpětně zjišťovat, na co jste během partie nekladli dostatečný důraz. Takže i přes roztomilé téma počítejte spíše s komplexním worker placementem. Vidím tady například jasnou inspiraci hrami našeho oblíbence Vládi Suchého. V jeho hrách je navíc také kladen důraz na téma a různé originálně zpracované nabídky akcí.

Co mě opravdu mile překvapilo, je herní doba. První partii jsme zvládli za hodinku a půl, a to jsme hráli v opravdu velmi pohodovém tempu. Konec byl tak překvapivě rychlý, že nám nezbylo nic jiného než bědovat, kolik se nám toho nepodařilo dokončit. Tady je zkrátka učící křivka nastavena tak, že si první partii jen s těží naplno užijete a spíš budete sledovat, jaké mají vaše akce dopad a jak se vám zahrání silné karty v prvních kolech pozitivně promítne do zbytku hry. A nebo nepromítne, protože jste to prostě špatně promysleli. Co se týče znovuhratelnosti, určitě bych uvítal více karet úkolů v domě a ve sklepě, kterých je tady opravdu jen pár, oproti tomu karet projektů najdete v krabici hned sto osmdesát. Znovu tady musím pochválit autory, kteří si se všemi kartami vyhráli a to nejen po grafické stránce, ale například i zajímavými zadáními úkolů.

Tohle je další z řady pěkně zpracovaných a zábavných euroher, které jsou teď v kurzu. Žádnou revoluci jsem nečekal, v dnešní době prostě stačí přijít s jedním či dvěma zajímavými nápady a už se můžeme bavit o originální deskovce. Ve chvíli, kdy to celé funguje, vlastně nemůžu nic namítnout, však jsem si taky Krysy z Wistaru pořádně užil.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.