recenze - KRÁL JE MRTEV

Občas některý z českých vydavatelů oznámí nenápadný titul, na který se pak v redakci těšíme oba a do poslední chvíle se přetahujeme o to, kdo se ujme recenze. Důvod, proč to sem píšu, je jasný, přesně tohle se nám teď stalo u deskovky Král je mrtev a museli jsme improvizovaně tahat sirky. Vítěze už známe, teď ještě zjistit, jestli to nebylo Pyrrhovo vítězství. Vydavatelství Fox in the box, je známé spíše komplexnějšími tituly, lépe řečeno těmi nejkomplexnějšími, které u nás vychází. Už několikrát se jim z téhle škatulky podařilo vymanit, jako například s výborným Watergatem a nebo právě dnes recenzovanou deskovkou Král je mrtev.

Rytíř v sedle koně, který zdobí víko krabice, vás nenechá pochybovat o středověkém zasazení hry a hlavně, přesně takový grafický styl u her upřednostňuji. Silně tematický, ale přitom jednoduchý a nepřeplácaný. To se samozřejmě netýká jen krabice, ale všech komponent, které najdete pod víkem. Dobové ilustrace na kartách i herním plánu a dobře zvolené dřevěné kostky stoupenců a žetony nadvlády, které dopomáhají ke skvělé přehlednosti v každé části partie. Škoda jen, že se autoři více neodvázali při volbě barev jednotlivých frakcí, nebo alespoň jejich odstínů, ty použité totiž působí dost sterilně. Celkově ale musím zpracování hry pochválit a na konci recenze se pak samozřejmě nebudu držet při zemi s hodnocením.

Zajímavé, ale pokud se podíváte na poslední vydané a chystané hry pod hlavičkou Fox in the box, většina z nich se dá zařadit do kategorií pěkné až nepřehlédnutelné.

Jak začít? Tak přesně tohle si říkám na začátku každé partie. Víte, Král je mrtev je pravidlově naprosto jednoduchá hra, ale víc, než kde jinde, tady platí, že těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Pokusím se tentokrát tolik nezabřednout do pravidel, ale spíše vám popsat své pocity, zážitky, vzestupy a pády. Ale i tak vám musím alespoň nastínit, jak se tahle deskovka hraje. Na začátku partie obdrží každý z hráčů sadu osmi karet, díky kterým může ovlivňovat rozložení sil v regionech Británie. Zároveň během přípravy rozdělíte barevně odlišené kostky stoupenců do jednotlivých regionů. Ve svém tahu pak budete muset takticky zvažovat, kdy zahrajete jednu ze svých osmi jedinečných karet akcí. Pasování tady není ani při nejhorším žádná ostuda, protože na okraji herního plánu naleznete osm náhodně rozložených karet regionů, které se budou postupně 1-8 vyhodnocovat poté, co pasují všichni hráči u stolu. Vy, jako hráč, nejste automaticky členem jedné ze tří frakcí, ale v každém odehraném tahu si odebíráte jednu z libovolných kostek stoupenců z herního plánu a tím zlepšujete svůj vliv u dané frakce.

Takže, zahrát kartu, nebo raději pasovat? Sledujete aktuální dění na mapě, pořadí vyhodnocovaných regionů (i to se dá ovlivnit akční kartou) a zároveň vám nesmí ujít, kolik kostiček jednotlivých frakcí vlastní vaši soupeři. Zapomeňte na počítání vítězných bodů v průběhu partie, tady se ten pomyslný chleba láme až na úplném konci. A konec nemusí přijít až po vyhodnocení poslední karty regionu, ale v podstatě kdykoli během francouzské invaze, pomocí tří žetonů nestability.

Každá z karet sice obsahuje poměrně přesně určenou akci, ale způsobů, jak s ní naložit máte hlavně v počátcích partie nepočítaně. Líbí se mi, jakým způsobem hra graduje a neustále se zmenšuje prostor pro manipulaci s kostkami stoupenců. V jednu chvíli například můžete zjistit, že jediná cesta k vašemu vítězství je právě invaze a musíte rychle změnit vaši taktiku, protože pak o vítězi nerozhoduje náklonnost jedné z frakcí (nejvíce stoupenců dané barvy), ale naopak počet kompletních sad stoupenců. No vidíte, sliboval jsem, že se vyhnu popisu pravidel a jak to dopadlo?

Překvapilo mě, že Král je mrtev i přes svou herní hloubku dobře zafungoval u méně zkušených hráčů a velký podíl na tom mají právě jednoduchá pravidla, která vysvětlíte doslova za několik minut. Během prvních partií, kdy se s hrou seznamujete, se vaše sady karet neliší, ale doporučuji co nejdříve zvolit variantu s třemi kartami lstivých akcí, které nahradí akce podpory ze základu. Tyto karty přinášejí nové možnosti pro manévrování se stoupenci a další povedené funkce, kterými můžete překvapit soupeře. Ve chvíli, kdy do úvodní sady přidáte všem hráčům tři náhodné karty, se navíc podstatně zmenší prostor pro ty, kteří se snaží odpozorovat a zapamatovat odehrané karty všech hráčů. Promo materiály v recenzích většinou neřeším, ale protože je v základní krabici jen 12 karet lstivých akcí, tak promo karta, kterou jste mohli dostat k předobjednávce, určitě neslouží jen na okrasu a v tomhle případě by mě dost mrzelo, kdybych ji neměl.

Hra bez problémů funguje ve dvou, ve čtyřech hráčích je tady pak zajímavá týmová varianta, ale ten nejlepší herní zážitek podle mě dostanete s dvěma soupeři. Ve třech jsem si zkrátka tuhle deskovku užíval nejvíce, ideálně se sehranou herní skupinou, kdy jsem mohl pozorovat nejen progres jednotlivých hráčů, ale i podstatné zkracování herní doby s každou další odehranou partií. Tohle je prostě radost a vlastně i jeden z hlavních důvodů, proč hraju deskovky. I po těch letech mě pořád dokážou překvapovat.

Asi je vám jasné, že si ode mě Král je mrtev odnese vysoké hodnocení, a to jak za perfektní zpracování, tak chytlavou a hlavně zábavnou hratelnost. Nenarazil jsem na žádné těžkopádnosti, nedomyšlenosti, zbytečné výjimky, ani nejasnosti.

Král je mrtev je pro mě zatím největší překvapení letošního roku. Je skoro neuvěřitelné, že při tak malém množství pravidel dokáže hra nabídnout opravdu velkou hloubku a nepřeberné možnosti v taktizování.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 5/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku