recenze - KONEC VĚKŮ

Dobrat si karty, vyložit karty, nakoupit nové karty, zbavit se slabých karet, zaútočit na monstra, sbalit karty a předat tah dalšímu hráči. Dobrat si karty, vyložit karty... Deckbuilding patří mezi moje oblíbené herní mechaniky a je zajímavé, jakými způsoby k němu přistupují autoři moderních deskovek. Moc se mi líbil třeba nedávno recenzovaný Břink! Ve vesmíru, který propojuje vylepšování herního balíčku s pohybem po plánu vesmírné stanice. Dnes recenzovaný Konec věků podle všeho představuje spíše konzervativnější podání deckbuildingu, ale na to se podrobněji podíváme v následujících odstavcích.

Mám radost, že začneme pěkně pozitivně. Krabice nese krásné fantasy ilustrace jak na víku, tak i po všech stranách a téhle hře to v kalaxu prostě sluší. Vás ale určitě víc zajímá, co se ukrývá uvnitř. Tady už na první pohled tolik nadšený nejsem. Jasně, pod víkem najdete velkou hromadu více než tří set karet, k tomu pevné desky mágů a otočná počítadla životů, která jsou (chválím!) už složená. I přes to, že je v krabici jednoduchý kartonový insert, všechno je uvnitř tak nějak "na volno". Pokud budete chtít hrát Konec věků pravidelně (snad si někdo nekupuje deskovku za čtrnáct stovek na dvě zahrání:)), budete nejspíš potřebovat nějaké slušnější úložiště. Na druhou stanu, jednotlivé typy karet přehledně rozdělíte pomocí praktických oddělovačů a zbytek už budou muset vyřešit plastové pytlíky.

Kvalitu samotných komponent ale musím pochválit. Karty mají solidní gramáž, všechny desky mágů i Pánů Bezejmenných jsou z poctivého pevného kartonu. Grafické zpracování mi přijde jako velmi povedené, ilustrace na kartách patří mezi špičku fantasy kresby, minimálně tedy té deskoherní. Konec věků rozložený na stole díky tomu rozhodně vypadá jako moderní a atraktivní desková hra.

Takže, formality máme za sebou a teď to musíme nějak vykopnout. Na začátku partie si každý z hráčů zvolí postavu, dostane úvodní sadu karet a deset životů. Kromě toho si nad svou desku hráče vyskládáte čtyři destičky trhlin a nesmím samozřejmě zapomenout na žeton s číslem. Ano, každý hráč je označen číslem a tady se dostáváme k první specialitce, kterou Konec věků přináší.

Ve hře se nestřídáte ve směru hodinových ručiček, ale dle náhodně tažených karet pořadí, ty určují, který z hráčů (popřípadě Pán Bezejmenných) se dostane na tah. To samozřejmě komplikuje plánování a přináší to do hry porci náhody, kterou na druhé straně ubírá NEmíchání dobíracích balíčků.

Čtete správně, tohle je totiž další prvek, který Konec věků odlišuje od většiny ostatních deckbuildingů. Tady se sami rozhodnete, v jakém pořadí přidáte vaše zahrané karty do odkládacího balíku, který nezamícháte, ale pouze otočíte lícem dolů. Jasně, ze začátku jsem často dostal tik, už už jsem chtěl karty promíchat, ale pak mi nad hlavou vyskočil červený vykřičník: "STOP! Petře, dneska nehraješ Hero Realms." A aby toho nebylo málo, Konec věků jde ještě dál a dokonce vám přesně říká, které z deseti karet budete mít v úvodu v ruce a které v dobíracím balíčku. Nesmím samozřejmě zapomenout na to, že si nezahrané karty můžete nechat na ruce do dalšího tahu a prostě si jen dobrat do pěti. To taky nebývá úplně běžný postup v jiných deckbuilding karetkách.

Ale vraťme se ještě jednou na začátek. V krabici najdete hned čtyři nepřátele (Pány Bezejmenných), proti kterým se v partii můžete společně s ostatními hráči postavit. Každý má svou vlastní sadu karet a schopnosti, kterými vás bude chtít potrápit. Pro první hru je doporučené použít Rozzuřeného, ten disponuje žetony zuřivosti a sadou karet výpadů. Jeho "bojový styl" je tedy poměrně přímočarý, díky získaným žetonům proti vám bude zahrávat karty výpadů a útočit tak na vaše postavy a také Útočiště, které se snažíte společně s ostatními hráči uchránit. Oproti tomu například Vládce nenasytných, není tak útočný, ale snaží se pozřít karty ze zásoby a tím vás pomalu přibližuje k hořkému konci. Liší se tedy nejen schopnosti, ale i podmínky pro vítězství jednotlivých nepřátel. Funguje to skvěle a hra je díky tomu variabilní a těžko mě napadá akční deckbuilding, který by už v základní krabici přinášel tolik obsahu. Navíc můžete zvolit vyšší obtížnost, což ještě zvyšuje znovuhratelnost.

Během svého tahu tak vykládáte karty, za místní měnu (éter) si nakupujete karty ze zásoby. Karty drahokamů slouží především pro zisk éteru, artefakty pro získávání různých akcí, ale pro boj s nestvůrou a jejími přisluhovači budete potřebovat žluté karty kouzel. Ty se vykládají nad otevřené a nebo aktuálně pootevřené destičky trhlin, s tím, že k jejich seslání dojde až na začátku vašeho dalšího tahu. Kouzlení je tedy potřeba naplánovat dopředu, pomocí étherů otevírat trhliny a připravit si tak prostor pro zahrání většího množství kouzel. Často budete stát před těžkým rozhodnutím. Utratit všechno za novou kartu z nabídky, otevřít trhlinu a nebo si třeba dokoupit žetony energií, kterými dobíjíte speciální schopnost vašeho mága? Možností máte tak akorát a protože jde vždy jen o to co nejlépe využít pět vyložených karet, nedostavují se ani žádné zbytečné paralýzy.

Celá hra krásně odsýpá a je jedno, jestli hrajete ve dvou, nebo se u stolu sejdete čtyři. S každým dalším hráčem sice nic navíc k hratelnosti nezískáte, ale ani neztratíte. Osobně jsem si Konec věků nejvíc užil jako dvojkovku, s kámošem u pivka, za zvuku fantasy soundtracku. Tři partie po sobě a pořád jsme neměli dost, což je pro tuhle hru typické, nikdy nám nestačilo jedno zahrání. Je jedno, jestli jsme Pána Bezejmenných porazili, nebo si nás namazal na chleba, prostě ho vyzveme znovu, popřípadě zvýšíme obtížnost, nebo se pustíme do dalšího s novou nabídkou karet.

Na začátku jsem si stěžoval na uložiště, úvodní setup všech karet je vážně otravný, ale při pravidelném hraní už jsme byli v přípravě i úklidu tak sehraní, že se nakonec obejdu i bez insertu.

Omlouvám se, že jsem nebyl moc kritický, ale já jsem aktuálně zrovna takovou hru potřeboval.

Nevím, jestli to má něco společného s tím neskutečně dlouhým čekáním a odklady, ale Konec věků mi připadá jako hra ze staré školy. V tom nejlepším slova smyslu. Na druhou stranu, je tady tolik originálních a neotřelých herních prvků, že bych ho jen těžko mohl označit za typický deckbuilding. Tohle je prostě krásně zpravovaná fantasy deskovka se svižnou hratelností a obrovskou herní variabilitou.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4+/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku