recenze - JAIPUR

Hry pro dva, to je náš oblíbený "žánr". Zajdeme si s Yarkem na dvě točená piva a u toho si zahrajeme nějakou pohodovou karetku. A taky o tom občas píšeme tematické články. Teď se ale na českém trhu objevila dvojkovka, které jsme se rozhodli věnovat samostatnou recenzi. Ze dvou důvodů. Nejedná se o novinku, Jaipur původně vyšel v roce 2009 s dosti rozdílným grafickým designem. My se tedy dočkáváme české verze hry, která je prověřena časem (11 let!). A druhý, důležitější důvod, je ten, že nám přesně taková hra chyběla.

Jasně, po přečtení pravidel vám vyvstane na mysli například Splendor. Tyhle hry si ale přímo nekonkurují, to už však zbytečně předbíhám. K hrám se snažím přistupovat bez přehnaného očekávání, nebo naopak nějaké skepse způsobené z ohlasů, které se ke mně dostanou, a proto i krabici Jaipuru otevírám s čistou hlavou (tzn. střízlivý :)). Pod víkem to vypadá přesně tak, jak to u hry z produkce Space Cowboys očekávám. Praktický plastový insert, v něm sada karet a hromada kulatých kartonových žetonů + jeden kovový, což je asi úplatek pro recenzenta. Mě si ale žádnou takovou krásnou mincí nikdo nekoupí, i když jak teď koukám, je fakt pěkná... Ne, opravdu ne!

Nechme už být bonusový žeton na pokoji, při hraní jsem pro něj stejně nenašel uplatnění. Vás asi budou zajímat pravidla. Malou, přehlednou brožurku máte přečtenou do tří minut i pozpátku a hned vám bude jasné, že se jedná o jednoduchou hru s naprosto krkolomným setupem. Ano, úvodní příprava je v Jaipuru dost otravná a během partie si ji navíc minimálně jednou (částečně) zopakujete. Rozdělit všechny žetony zboží podle hodnot, promíchat bonusové žetony. Zní to asi banálně, ale během hraní mě to dost otravovalo. Většina designerů dnes uvažuje jinak, protože trend je takový, že příprava musí byt co nejrychlejší (nejsnazší). Je to dobře vidět například u druhých či třetích edic her, které úvodní setup většinou optimalizují.

Naštěstí se jedná o jediné větší negativum, které mi hraní znepříjemňovalo. Samotná hratelnost je totiž pohodová, zábavná a hlavně neuvěřitelně chytlavá. Karty zboží z ruky měníte za potřebné zboží z tržiště, následně sady stejného typu zboží prodáváte, abyste získali žetony, které vám přinášejí vítězné body. U každé komodity platí, že kdo prodá dříve, získá více. Kromě toho si před sebou sbíráte stádo velbloudů, které vám taky pomáhá k zisku dalšího zboží, popřípadě k vítězným bodům na konci kola. Prostě jak jste zvyklí na farmářských trzích na parkovišti u Tesca. "Dobrý den pane, co to bude?" "Prosil bych dvě koření za dva velbloudy." "Tady je ten pepř, přeji pěkný den." Po několika úvodních partiích si najdete svou oblíbenou strategii, ale stejně ji budete přizpůsobovat a upravovat sledováním soupeřova počínání. Přeci ho nenecháte ze startu zaskórovat a prodat sadu pěti diamantů, to by byla pořádná nálož bodů.

Možnost taktizování je na takto malou hru opravdu slušná a není divu, že se Jaipur těší velké oblibě, spíš mě překvapuje, že se česká verze objevila až teď.

Všechno to krásně kmitá, suroviny se přesunují od hráčů na tržiště a zase nazpátek, velbloudi jezdí po stole rychleji než na dostizích. I když nejsem obalovací typ, u téhle hry bych vám nějaké dobře padnoucí obaly doporučil, jinak počítejte s rychlým opotřebením. Já jsem dal hře při testování zabrat, tak už chytá pěknou patinu. A to mě vrací na úplný začátek. Jaipur je ideální hra k pivku, ale stejně dobře si ji užijí mladší hráči při školní přestávce... :) Bože, jak jsem naivní.

I přes to, že je na českém trhu opravdu bohatý výběr her a neustále se na nás valí další novinky, najde se tu místo i pro starší kousek. Je dobře, že se toho tuzemští vydavatelé nebojí. Jaipuru nový grafický kabátek sedí a pořád je to jednoduchá a zábavná karetka na 20 minut. Doporučuje devět z deseti pivařů.

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku