recenze - HLEDÁNÍ ELDORÁDA
Eldorádo, země zaslíbená, ráj na zemi. Rozhodně něco, po čem by mohl zatoužit nejeden dobrodruh. A přesně o putování do bájné země je i dnes recenzovaná deskovka, která původně vyšla na světlo světa už v roce 2017. Jedná se tedy o další starší kousek, který se české lokalizace dočkal až s velkým časovým odstupem. A že jich tu za poslední rok nemáme vůbec málo, holt stále se mezi deskoherní klasikou najdou i takové hry, které se své počeštěné verze třeba teprve dočkají.
Začneme pohledem na krásnou ilustraci na krabici, kterou má na svědomí můj oblíbený ilustrátor Vincent Dutrait. Už na první pohled se jedná spíše o rodinnou hru a hned na ten druhý se mi tahle "teze" potvrdila. Hromada expedičních karet, dřevěné figurky dobrodruhů a hlavně oboustranné desky terénů hrají všemi barvami. Co se ale týká celkového grafického zpracování, není tady nic, co bych si nutně potřeboval zarámovat, ilustrace na kartách jsou sice detailní, ale jinak na mě hra působí ne ošklivě, ale možná trochu sterilně. Nemyslím si, že by to bylo způsobeno jejím stářím, sedm let přeci jen není tak moc, v roce 2017 vyšla spousta atraktivnějších her. Samozřejmě také můžete zapomenout na jakýkoliv insert, všechny komponenty si budete muset roztřídit do sáčků, i když v tomhle případě to není zas takový problém, příprava hry je totiž poměrně jednoduchá.
Tak grafiku a zpracování jsme moc nepochválili, ale myslím že ani zbytečně "nezhejtili", takže se můžeme s klidným svědomím podívat do sešitu s pravidly. Samotná pravidla potřebná k hraní Eldoráda jsou rozepsána na 3-4 stránkách a tady se nemusí bát ani absolutní deskoherní nováčci. Jedná se o poměrně standardní deckbuilding, kde se každý z hráčů ujme figurky (ve dvou hráčích dvou figurek) dobrodruha, se kterou se pak bude snažit dostat přes jednotlivé desky s terény ze startovního políčka až k bráně Eldoráda. Pohyb provádíte za pomocí expedičních karet, na začátku pouze těch startovních, ale brzy si váš balíček vylepšíte nákupem silnějších karet.
Tři základní typy terénů představují zelená, žlutá a modrá krajina, dále na vás po cestě čekají speciální políčka, která vyžadují odhození, a nebo dokonce spálení karet. Nebojte se, nemusíte zakládat žádný oheň, jen nějakou vaši slabší kartu odstraníte ze hry. :) A pak je tady ještě varianta s žetony jeskyní, které na své lícové straně obsahují různé bonusy. Tyto žetony na začátku partie skrytě položíte na políčka s horským terénem. Žeton pak získáte tím nejjednodušším možným způsobem, a to tak, že navštívíte sousední terén. Následně můžete použít bonus, v podstatě se jedná o stejné ikony jako na kartách, které vám umožní další pohyb po jednotlivých terénech, nebo nákup karet. Tuhle variantu bych asi většině hráčů doporučil zařadit hned, přijde mi, že perfektně rozvíjí téma a přináší jen několik málo pravidel navíc.
Pokud pravidelně čtete naše recenze, asi vás už napadla velká podobnost se hrou Lovci relikvií, kterou jsem loni vychválil a nedám na ni dopustit. Hledání Eldoráda je ale o něco přímočařejší. Nebudete se vracet na startovní pole, nečeká vás tolik prozkoumávání a prostě se jen potřebujete přemístit z bodu A do bodu B. Každá hra tedy přináší i poměrně jiný herní zážitek, Eldorádo je pak spíše čistý deckbuilding, ve kterém můžete svůj balík rozšiřovat klidně v každém tahu. Líbí se mi i variabilita trasy, v sešitu s pravidly jich najdete hned šest, ale nic vám nebrání vymyslet si vlastní. I když jsem z vizuálu nebyl v úvodu recenze úplně nadšený, musím uznat, že trasy složené ze sedmi desek působí na stole docela velkolepě.
Hráli jsme několik partiií s desetiletými dětmi, kde tady Eldorádo zafungovalo skvěle a myslím, že by ho v klidu zvládly i mladší. Čeho jsem se trochu bál, je partie ve dvou, kdy každý ovládá dvě figurky dobrodruha, ale stále s jedním balíčkem karet. Nakonec i tahle varianta funguje bez problémů, navíc přináší novou výzvu, kde musíte neustále balancovat pohyb obou figurek, aby žádná nezůstala pozadu a hlavně díky dvěma dobrodruhům můžete ještě lépe blokovat vašeho soupeře. Takže dokonalá hra? To určitě ne, řekl bych spíše standardní deskovka, která dobře funguje, ale nepřináší nic převratného a inovativního. Toto už je samozřejmě způsobeno i jejím stářím, za těch sedm let se totiž vyrojilo spoustu jiných deckbuildingů, které mají i podobné téma, jako třeba už zmiňovaní Lovci relikvií, nebo mnohem komplexnější Arnak. Hlavní výhodou Eldoráda pak zůstává celková ladnost, jednoduchost a pohodová herní flow.
V tom zástupu novinek je od Ravensburgeru docela odvážné přijít na český trh se starší deskovkou. Hledání Eldoráda je už druhá (tou první je Marabunta) hra od slavného Reinera Knizii, která mě v poslední době opravdu bavila, i když jsem nikdy nebyl velký fanoušek jeho tvorby. Nečekejte žádné inovace, ale dobře fungující rodinný deckbuilding s pěkným tématem a budete spokojeni. V téhle kategorii má Eldorádo stále co nabídnout. Pokud jste už ale z podobných rodinných her "odrostli" a hledáte větší výzvu, asi se vám na herním stole bude lépe vyjímat třeba už zmiňovaný Arnak.
Petr
Hodnocení designu: 3/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.