recenze - FORT

Tahle krabička je vám na první pohled hodně povědomá, že? Osobitá kresba Kylea Ferrina je prostě nezaměnitelná a hry, pod kterými je podepsaný, poznáte na první pohled. Každému se určitě vybaví ROOT, OATH a nebo právě dnes recenzovaný FORT. Ten už jste totiž taky určitě viděli. Nejedná se o žádnou novinku, to jen my na Deskologu jsme pomalí a nechali jsme hru nějakou dobu uzrát. Čas dohnat tenhle velký rest se dnes nachýlil ke svému konci a tak se pojeďme podívat, co se skrývá v útrobách malé krabičky.

Obsah nevypadá vůbec špatně a i když FORT patří mezi spíše kompaktnější deskovky, nabízí opravdu povedené zpracování. Dvouvrstvé desky hráčů, dřevěné žetony pizzy a hraček a sadu krásně ilustrovaných karet uložíte do praktického plastového insertu. Stylové jsou dokonce i lama karty a místo obyčejného tenkého papíru je nápověda natištěna na rozměrných kartách. Tahle hra si svou cenovku cca 800 Kč,- v pohodě obhájí a celkově nemůžu grafickému ani dílenskému zpracování nic vytknout. Kyle Ferrin si dal záležet na každé jednotlivé ilustraci na kartách i deskách hráčů, povedená je i ikonografie, která zapadá tematicky a zároveň si udržuje přehlednost. A to všechno píšu i přes to, že mi téma vylepšování dětských bunkrů nepřijde až tak atraktivní, možná to ale bude tím, že těm malým raubířům závidím, protože jsem ve svém dětském bunkru neměl žádnou pizzu. Nebo ještě přesněji, jsem neměl žádný dětský bunkr. :)

Struktura pravidel je poměrně nezvyklá. Vzhledem k tomu, že se nejedná o kdovíjak komplexní hru, bych očekával spíše klasický popis herního kola s následným dovysvětlením akcí. Tady to ale autoři vzali takříkajíc za opačný konec, ale naučit se FORT bylo i tak otázkou jednoho přečtení. Příprava partie nezabere více než dvě minuty a už během ní mi dochází další zajímavý designový prvek, respektive jeho absence. Ve hře nenajdete jediný kartonový žeton. Ne, že bych k nim měl nějakou averzi, ale zrovna v tomto případě to ještě podtrhuje celkový vizuál. Zpátky ale k připravené hře, tady to opět přerušíme fotkou a konečně se podíváme na to, jak se FORT hraje.

Jedná se o v podstatě jednoduchý deckbuilding s několika zásadními inovacemi. Ve svém tahu zahrajete pouze jednu kartu z ruky a případně ji ještě podpoříte díky symbolům z dalších karet. Ok, ty jsou taky považovány za zahrané, takže to s tou jednou kartou nebude tak horké. :) Na zahrané kartě máte k dispozici vždy jednu veřejnou a jednu soukromou akci a jakmile vybrané akce provedete, dostávají se ke slovu vaši soupeři.

Každý ze soupeřů může následovat (zkopírovat) vaši veřejnou akci, pokud zahraje kartu s odpovídajícím symbolem. Jakmile se všichni rozmyslí, jestli této možnosti využijí, pokračuje váš tah. Tady přichází další zajímavý prvek, kdy si můžete do své party "zutulňovačů" bunkru přidat některou z karet, které dříve umístili do svých dvorků vaši soupeři. A to je ideální čas skončit s popisem pravidel a začít s hodnocením. Během prvních partií nám celý průběh tahu přišel dost chaotický. Sklízíte karty, hrajete karty, čekáte na ostatní, kteří mohou následovat akci, vybíráte si novou kartu do vaší odkládací hromádky, odkládáte nevyužité karty na dvorek a dobíráte karty. Té manipulace s kartami je tady prostě požehnaně a některé maminky z deskovek pro tři bratry se mnou asi nebudou souhlasit, ale FORT podle mě i přes své roztomilé téma není klasická rodinná a už vůbec ne dětská hra.

To samozřejmě pořád nebylo hodnocení, ale musíme se od něčeho takzvaně odpíchnout. FORT jsem si nejvíce užil ve čtyřech hráčích, s pivem v jedné ruce a s kartami ve druhé, ale dobře funguje i jako dvojkovka, kde se eliminuje čekání na vlastní tah. Na druhou stranu, fáze následování vás udržuje v neustálé bdělosti i při tazích ostatních hráčů. "Takže perfektní hra, říkáš, Petře, a okamžitě máme běžet do nejbližší speciálky?" To bych vám určitě doporučil a přiberte si i třístovku! Ale u FORTu buďte trochu opatrnější. Nemůžu říct, že by tady něco nefungovalo, ale je to podle mě jedna z těch her, které by si zasloužily druhou edici, ve které by autoři trochu zefektivnili průběh jednotlivých tahů. Takhle na mě FORT působí jako hra ze staré školy, která se vymyká modernímu hernímu designu. Mně osobně to ale vůbec nevadí a pokusím se to vysvětlit na možná ne úplně vypovídajícím příkladu. Sám si raději zahraju druhou než třetí edici Arkham Horroru. A to je taky důvod, proč jsem si FORT tolik užil a s hodnocením budu mířit poměrně vysoko.

Docela by mě zajímalo, kdo je podle autorů cílovkou téhle deskovky. Mě se do vkusu trefili, což je dost malý, ale doufám že pro naše čtenáře významný vzorek hráčů. :) Originální téma, krásné zpracování a trochu krkolomná hratelnost, kterou během prvních partií zachraňují luxusní lama karty a popisky na deskách. S napětím očekávám každou další podobně originální hru od Leder Games, protože FORT aktuálně tvoří svou vlastní podkategorii deckbuildingu.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.