recenze - CONCORDIA VENUS

Ve vydavatelství Tlama Games na to jdou opravdu chytře a systematicky, vybírají si deskovky, kterým se ve světě dobře daří a na českém trhu se zatím nedočkaly své lokalizované verze. Mezi takové hry určitě můžeme zařadit i dnes recenzovanou Concordii, která původně spatřila světlo světa už v roce 2013. Nebudu vám tady psát její aktuální umístění v žebříčku boardgamegeek, protože už příští týden se může situace změnit, ale věřte, že se Concordia stále drží velmi vysoko a není divu, že se dostala do Tlamího hledáčku.

Vzdávám se všech práv na slovní spojení "Tlamí hledáček", přenechávám ho marketingovému oddělení Tlama Games k volnému užití a pojďme se raději podívat na to, co se nachází v téhle veliké, krásně ilustrované krabici. Co vás asi zaujme, jsou hned dva oboustranné herní plány, to se v balení deskovek jen tak nevidí. U nás vydaná verze Concordia Venus totiž nabízí hned čtyři rozdílné mapy, na kterých můžete svou partii rozehrát. Samozřejmě vás čeká hned několik kartonů, ze kterých si budete muset vyloupat a následně roztřídit žetony představující mince, města, nebo třeba provinční bonusy v podobě zboží. Tady se musím pozastavit nad grafickým zpracováním celé Concordie, které je opravdu stylové, ani trochu přepálené a perfektně sedí k antickému zasazení hry. Všechny karty, žetony i dřevěné komponenty ladí s herními deskami a celá hra rozložená na stole a připravená k partii vypadá pěkně.

Omlouvám se, že musím opět přerušovat recenzi, ale právě se ke mně dostala informace, že si opět přebíráme práva na slovní spojení "Tlamí hledáček", moje redakční kolegyně Peťka by ho chtěla použít pro svůj nově otevřený obchůdek s rybářskými potřebami.

S verzí Venus získáte možnost hrát klasickou (individuální) nebo týmovou hru pro 4/6 hráčů, tady se liší i příprava, která je pak přehledně rozvedena na samostatné dvoustraně. Zároveň si můžete zvolit variantu Venus s novými kartami osobností a nebo klasickou Concordii tak, jak vyšla původně a konkrétně touto variantou bych vám doporučil začít. Pravidla jsou opravdu jednoduchá a zaberou jen několik málo odstavců, mnohem důležitější jsou popisy akcí na jednotlivých typech karet osobností. Ve svém tahu totiž pouze zahrajete jednu z karet v ruce, vyhodnotíte akce a už je na řadě soupeř. Důležité je tedy co nejefektivněji využít karty v ruce a pomocí nich přesouvat své osadníky po mapě, stavět domky do jednotlivých měst, obchodovat se zbožím, nakupovat nové karty a hlavně ve správnou chvíli své zahrané karty posbírat a získat tak opět celou sadu akcí.

Pohyb a stavbu domků provádíte pomocí karty Architekta. K dispozici máte dva druhy osadníků, ti námořní se pohybují po moři a ti pozemní po... hádejte! :) Karta obchodníka vám zase umožní prodat a/nebo nakoupit zboží a získat i pár sestercií bokem. Prefekt pak zúročí vaše postavené domky, které vyprodukují zboží z jednotlivých obsazených měst, ale pozor, platí to i pro soupeřovy stavby ve vybrané provincii. A když jsme u těch provincií, chtěl bych zmínit celkovou přehlednost Concordie, která pro mě byla asi největší Achillovou patou. Chválil jsem stylový grafický design, ale použité pastelové barvy a celková členitost map úplně nepomáhají plynulosti hraní a to především v prvních partiích. Pochválit na druhou stranu musím to, že se autoři vykašlali na nějakou složitou ikonografii a většina všech akcí je na kartách popsána čistě textově, což je i důvod, proč si Concordia zasloužila českou lokalizaci.

Zpátky ale k hraní. Na konci partie se bodují jednotlivé karty osobností, které jste dokázali během vašeho snažení posbírat. Každá karta je zasvěcena jednomu z šesti, respektive sedmi bohů a každý z nich má jiné požadavky pro bodování. Vesta je chamtivec a vítězné body vám dá za váš majetek přepočtený na sestercie. Saturnus vás odmění za počet různých provincií, ve kterých se vám podařilo postavit alespoň jeden domek. A Radegast vám dá šest bodů za každé vypité pivo. Jo, ten poslední bůh tady opravdu není, a je to dobře, protože by nás jinak můj redakční kolega Yarek pokaždé porazil. Během hraní si tedy pijte, co chcete, ale můžu vám zaručit, že se budete dobře bavit. Pokud tedy přenesete přes srdce, že Concordia působí jako hra ze staré školy a to především v porovnání s atraktivními eurovkami, jako jsou Vikomti, Arnak, nebo třeba Zátoka obchodníků.

Nemyslím to vůbec pejorativně, tahle deskovka prostě míří na specifickou skupinu hráčů, kteří ocení promyšlené herní mechaniky a obrovskou volnost během provádění akcí, kdy vás nic nevede za ručičku a vy tak nemáte problém zmrvit tři tahy za sebou. Během prvních her jsem tápal, jestli se vydat cestou výstavby, nebo se naopak pokusím uzmout co největší množství karet. Nakonec se většinou oplatilo mít ze všeho něco, což ale není úplně jednoduché a chce to promýšlet tahy dopředu a zároveň sledovat soupeře, kteří budou mít stejnou snahu. Zároveň si musíte hlídat blížící se konec partie, kdy už se některé akce nevyplatí provádět a raději si v hlavě propočítat, které bohy na konci hry budete chtít potěšit pro co největší bodový zisk.

A máme tady závěr dnešní recenze, doufám, že se mi podařilo vám napovědět, jestli je Concordia dobrou volbou do vaší deskoherní sbírky. Já už si ji tam určitě nechám a když budu mít chuť na tematickou eurovku s jednoduchými pravidly, ale velkou herní hloubkou, vím po čem sáhnout.

Petr

Hodnocení designu: 3+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku