recenze - ALDEBARAN DUEL
Deskoherní designer Vladimír Suchý patří v posledních letech mezi mé nejoblíbenější autory a jeho poslední dva kousky Messina 1347 a Truhlaříci si od nás v recenzích odnesly vysoké známky. Novinka s názvem Aldebaran Duel pak vychází, pro mě docela překvapivě, pod hlavičkou vydavatelství Dino. A co je ještě překvapivější, jedná se o čistokrevnou dvojkovku.
I když je mi sci-fi téma blízké v literatuře, filmech i deskových hrách, nemůžu říct, že by mě ilustrace na krabici nějak zvlášť oslnila, i když z ní téma science fiction přímo čiší. To se týká i ilustrací na všech kartách a napadá mě přirovnání například ke staršímu deckbuildingu Star Realms, kde se grafické zpracování nese v podobném stylu, ale sedí mi o něco více. Kromě skoro sto dvaceti karet epoch v krabici najdete větší dvouvrstvý herní plán a menší desku vlivu. Herní plán je pak vlastně jen soubor několika stupnic, po kterých budete posouvat dřevěné kostičky ukazatelů v modré a červené barvě. Tady se dbalo především na praktickou stránku a přehlednost, tak abyste měli během partie přehled, na jaké úrovni se jednotlivé ukazatele produkce a vlivu nacházejí. Za sebe pak musím kladně ocenit právě praktickou stránku, protože mě celkově Aldebaran duel svým vizuálem příliš nenadchnul.
Hned tady ale máme další věc, která se povedla a to je sešit s pravidly, podle kterého se mi tahle deskovka dobře učila a už po prvním přečtení jsem měl velmi slušný přehled o tom, jak bude partie hry probíhat. A jednoduchá je i příprava hry. Herní plán osazený kostičkami ukazatelů a desku vlivu rozložíte doprostřed stolu, vyložíte šest karet první epochy, zvolíte si barvu a vydraftujete pět karet (kartonových žetonů) vědy. Na začátku partie nedisponujete žádnou kartou, ani zdrojem, takže vás čeká dobrání jedné až dvou karet epochy z připravené nabídky. Karty jsou rozděleny do tří sloupců s cenou za dobrání 3,2 a 1 a vy si v jednom tahu můžete vzít karty v celkové hodnotě 3. Dvě jedničky, jedničku a dvojku a nebo jednu trojku. To je kouzlo matematiky! :) Zbylé karty v nabídce posunete směrem dolů na volná místa čímž snížíte jejich hodnotu a následně nabídku doplníte z dobíracího balíčku. Kromě toho samozřejmě můžete ve svém tahu zahrát některou z karet v ruce. Schválně, co vám to zatím připomíná více? Splendor, Khoru, nebo It's a Wonderful World? :)
Karet tady najdete pět tipů a pokusím se je popsat co nejstručněji. Karty Produkční stanice vám vylepšují postavení na stupnici produkce, karty Raketoplánu zase pomáhají posouvat ukazatele vlivu. K vyložené kartě Planety následně budete muset přiložit definované Kolonizační karty a k úspěšně kolonizované planetě zase můžete přiřadit kartu Kolonizačního korábu. Bohužel pro vás to ale nebude zadarmo. Každá karta má na levé horní straně uvedenou cenu, za kterou ji můžete vyložit. Celkově k úhradě můžete použít získané zdroje vyobrazené na stupnicích herního plánu, univerzální žeton surovin a nebo zdroje vyobrazené na samotných kartách epochy. Ano, kartu epochy můžete odložit a získat tak surovinu zobrazenou v levém spodním rohu. A teď se dostávám k jednomu dost zvláštnímu pravidlu, které mě zarazilo už při jejich pročítání. I kdybyste měli dostatek surovin na stupnicích produkce, stejně musíte alespoň jednu surovinu doplatit takzvaně bokem. Libovolnou surovinu.
Takových drobných výjimek je tady naštěstí jen pár, ale je to podle mě zrovna ten detail, kterému se většinou herní designeři snaží spíše vyhnout. Chápu, že je potřeba hru vybalancovat, ale pokaždé, když jsem pravidlo někomu popisoval, dočkal jsem se zvláštních reakcí. Pojďme ale raději dále, není potřeba se v tom více vrtat, protože Aldebaran duel je především zábavná a chytlavá dvojkovka. Když jsem psal, že jsou pravidla poměrně jednoduchá, neplatí to o samotné hratelnosti, pokud tedy chcete uspět. Během první partie jsem vůbec nevěděl, kterou cestou se vydat, jestli si spíš zlepšovat postavení na stupnicích produkce a vlivu, nebo se snažit vykládat a následně kolonizovat planety. Není tady nic, co by vám určovalo nějaké mantinely a je jen na vás, jakou kartu se pokusíte vyložit, případně kdy se rozhodnete pro danou etapu pasovat.
Samozřejmě je důležité sledovat hru vašeho soupeře, a nenechat ho, aby se vám na stupnicích vlivu příliš vzdálil. To by vás totiž mohlo stát drahocenné body, o které jde v Aldebaranu v první řadě a na konci partie rozhodnou o celkovém vítězi. Počet karet v ruce je omezen na sedm, což se dá navýšit pouze pomocí jedné z karet (destiček) vědy a bude vás to celou dobu nutit každou dobranou i zahranou kartu epochy dobře vybírat. Nečekejte prostě žádnou hospodskou karetní dvojkovku, ale velkou hru, kde se čas jedné partie úplně klidně dostane přes šedesát minut, nebo jak s oblibou říká má redakční kolegyně Peťka - jednu hodinu. A není nad čím bědovat, všelijakých malých deckbuildingů je na trhu spousta, ale chytrá, velká dvojkovka, která zavaří hlavu, ta mi opravdu "bodla". Škoda, že není trochu hezčí.
A to je konec dnešní recenze. Já doufám, že jsem vám alespoň trochu pomohl s rozhodováním, jestli je Aldebaran Duel dobrou volbou pro vás a vašeho parťáka, partnera, nebo partnerku. Víte co, někdy je možná lepší vybírat srdcem, a to především u původních českých her. Pokud vám to tedy dovoluje vaše peněženka.
Petr
Hodnocení designu: 2+/5
Hodnocení hratelnosti: 4/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku