V posledních týdnech se nám na Deskologu roztrhl pytel s rodinnými a dětskými hrami. Aktuální situace moc nepřála velkým strategických deskovkám, což ale bereme pozitivně. Ti malí caparti občas potřebují zvednout hlavu od všech těch Minecraftů a Robloxů, které jsou prý "naprosto boží", ale to rodiče, strejdy a tety nezajímá a už utírají velký stůl v jídelně. Chystá se rodinný párty večer.

Dneska volíme naprosto nenáročnou zábavu v podobě dvou jednoduchých, možná až banálních, ale zato velmi oblíbených her. Nejmladšímu soupeři je totiž pět a jeho nejoblíbenější hry jsou Černý Petr a Dobble.

LAMA

Loňský karetní hit, který na nás útočil z deskoherních blogů, Youtube kanálů, Instagramů a kdoví, čeho ještě. Lama byla prostě všude, zastínila i obří krabici Gloomhavenu... Ok, teď už trochu přeháním.

Krabička ani obsah nezapřou vydavatele Amigo Spiele, z jehož stáje jsme toho hráli už pořádnou hromadu. Pod víkem najdeme hromádku karet a sadu plastových žetonů. Na kartách jsou číselné hodnoty od jedné do šesti a překvapivě - tramtadadá - Lamy! Oblíbené plivající zvířátko se na nás směje, což o to, my se ale nesmějeme při pohledu na ostatní karty. Pane bože, to si někdo nemohl dát minimální práci s tím, aby ty karty s číslicemi nevypadaly tak genericky? Amigo díky tomu nejsou našimi Amigos. Ale zpátky ke hře.

Pravidla bych označil za ultra-jednoduchá a myslím, že je to hlavní důvod, proč je Lama tolik oblíbená. Autoři vzali prší, mírně upravili princip a přidali do něj plastové žetony. Naštěstí všichni u stolu umí počítat do šesti, a tak se partie rychle rozjíždí. A víte co, ona je to fakt zábava. Naprostý random, vykládáte a dobíráte karty, rozhodujete se, kdy je složíte, aby vaše ztráta v daném kole byla co nejnižší. Žetony představují trestné body a mají dvě různé hodnoty (1 a 10), s čímž se dá taky operovat, pokud se jich po úspěšném kole zbavujete. Zamícháte karty, rozdáte karty, jede se dál a najednou je hodina pryč. Asi nikdy bych kámoše nepozval na partičku Lamy, ale pro dnešní večer je to hra jako dělaná.

Tohle je ten typ karetky, kterou věnuju svým rodičům, aby ji mohli hrát na chatě s vnoučaty. Po grafické stránce je to tedy velké zklamání a promarněná šance, protože zrovna takováto jednoduchá hra většinou zaujme něčím originálním a vtipným. Ve zkratce, nominaci na Spiel des Jahres bych asi neočekával. Počkat! Cože??!!

DUCH!

Říkám: "Děcka, dost už bylo Lamy, je čas si zahrát Ducha!". Páni, to je najednou radosti kolem stolu. Aktuálně totiž na všech dětských tabletech frčí Granny, a ano, tahle hra je naprosto nevhodná pro dětské tablety. :) Viděl jsem ji jen letmo, takže ve zkratce. V temném domě utíkáte a schováváte se před duchem hrozivě vypadající "babči Granny", která vás sleduje a nakonec praští palicí. No, ještě že zájem o tuhle hororovou slátaninu pomalu opadá. Ale obávám se, že Duch! nemá s horory nic společného a po takových zkušenostech nebude zážitek z malé postřehové hry pro děti dostatečně šokující. :)

V krabičce najdete pravidla, balíček karet a sadu dřevěných figurek. Kniha, láhev, myš, křeslo a duch. Každá figurka má jinou barvu, což, jak brzy zjistíme, je zásadní pro celou hratelnost. Na každé kartě jsou totiž vyobrazeny vždy dva z předmětů - myš s lahví, duch v křesle, láhev v myši... :) A to opět v různých barvách, někdy shodných a jindy rozdílných, než na figurkách. Takže pokud je na kartě bílý duch, je úkolem všech u stolu co nejdříve lapit figurku bílého ducha, to samé platí u červeného křesla. Pokud se ale na kartě objeví zelený duch v modrém křesle, je vaším úkolem co nejdříve uchopit figurku šedé myši, protože nedošlo ke shodě barvy a předmětu a zároveň na kartě nebyla myš a zároveň nic šedého.

Možná jsem vám tím popisem pravidel trochu zamotal hlavu, ale věřte mi, že Duch! není o nic složitější než dětmi oblíbené Dobble, které jsem nucen hrát při každé příležitosti. A víte co? Je čas na nějakou dobu vyměnit Dobble za Ducha!. Dneska jsme hodně blízko, protože "atmosféra u stolu byla...je...příjemná". Dospělí jsou navíc skoro bez šance, ti malí caparti mají postřeh jako Dominik Hašek v Naganu. Občas se během zápolení některá figurka proletí vzduchem, což zase baví kočky. Všechny komponenty naštěstí přežily bez úhony. Nakonec jsme se ještě na pár her vrátili k Lamě, proti čemuž jsem neprotestoval. :)

Děti nás celý večer válcují, ale nastal čas umýt zuby a spát. Je mi jasné, že hned jak zavřou dveře od pokoje, chvilku budou předstírat spánek a záhy začíná turnaj v Minecraftu, ale vzpomínám na své večery u Karateky na stařičkém Atari 800XE. :)

Dneska jsme dvojici her vybírali tak, aby se zabavili především malí hráči, ale nakonec jsme si pohodový večer užili všichni. Yarek, Peťka i Denča teď určitě litují, že se nemohli zúčastnit, ale není třeba věšet hlavu, léto bude určitě ve znamení nových i osvědčených párty her.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku